KSČM SvitavyAktuality

Aktuality

Komunista Bedřich Záleský – přímý svědek atentátu na R. Heydricha

Komunista Bedřich Záleský – přímý svědek atentátu na R. Heydricha (30.10.2017)

V letošním roce si připomínáme již 75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V odborné literatuře i novinových článcích, které popisují atentát minutu po minutě, pozorný čtenář může narazit na jméno Bedřicha Záleského. Kromě stručného sdělení, popisujícího jeho náhodné svědectví na místě atentátu, se však příliš mnoho nedozvíme. Jeho životní příběh je však velmi zajímavý a to také proto, že jde o osobnost z našeho regionu.

 

Narodil se 18. června 1913 v Nedošíně čp. 14 v chalupnické rodině, vyučil se zedníkem a pracoval sezónně u místních stavitelů. V letech 19341936 vykonal vojenskou službu u pěšího pluku 30 ve Vysokém Mýtě a dva roky poté nastoupil k uniformované státní policii v Jablonci nad Nisou, kde byla tehdy zřízena policejní škola. Krátce byl zařazen v oddílech Stráže obrany státu (SOS), ale po záboru pohraničí nacistickým Německem působil na nové hranici ve Dvoře Králové, který se stal pohraničním městem.  Po rozpuštění oddílů SOS byl přidělen na stanici policejního komisařství v Praze-Libni. Dne 27. května 1942 byl mimo službu, ve stejnokroji, ale neozbrojený. Vracel se domů tramvají poté, co si na úřadě vyzvednul poukaz na dětskou výbavičku, protože jeho rodina čekala své první dítě. Jednalo se o známou tramvaj č. 3, která projížděla ulicí V Holešovičkách právě v okamžiku atentátu na třetího muže nacistické říše R. Heydricha. Jelikož byl jako policista vyzván, aby atentátníky pronásledoval, vydal se za Kubišem, který mezitím nasedal na kolo. Bedřich Záleský však rychle zjistil, že se jedná o akci odboje a tak bez snahy Kubiše dohonit využil situace, vzdálil se z místa činu, nastoupil do tramvaje č. 14 a odjel. Doma se svěřil svým blízkým, aby se připravili na nejhorší. Záleský byl hledán několika fonogramy, rozhlasem, výhružnými výzvami a dokonce byl společně s dalšími policisty postaven do řady, ale svědky atentátu naštěstí nepoznán.

 

V květnu 1945 se se zbraní v ruce zapojil do Pražského povstání v bojích o rozhlas, za což obdržel dvě pochvalná uznání. Po skončení války se odstěhoval zpět do Jablonce nad Nisou a dále vykonával službu policisty, v šedesátých letech se natrvalo vrátil do Nedošína. Byl činný v Osadním výboru Nedošína, v MěV KSČ v Litomyšli, ve Svazu invalidů a Svazu dobrovolných hasičů. Vedl litomyšlskou organizaci Svazu protifašistických bojovníků a v 90. letech byl předsedou místní organizace KSČM v Nedošíně. V květnu 2004 zemřel v Litomyšlské nemocnici ve věku 91 let.

 



autor: Max Olšan, místopředseda MěV KSČM v Litomyšli
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena