KSČM

Víkendové zamyšlení silvestrovskonovoroční

Kapry jsme snědli, cukroví valem ubývá, dojídají se zbytky a připravují se další hody, protože první půlka svátků je pryč, a ta druhá nás čeká.

Z rozhlasu se linou vánoční melodie, i v televizi jsme si přišli na své, jsou tam krásné pohádky,  zejména ty starší, jen sníh nám chybí, aby idyla Vánoc byla dokonalá, ale člověk opravdu nemůže mít všechno …

Je před námi nejveselejší den v roce, doufáme, že bude plný žertů a smíchu, prskavky, rachejtle, ohňostroje, jen ať se nikomu nic nestane, to by nebyl právě šťastný vstup do Nového roku.

Když sedíme v poklidu s rodinou a přáteli, dáváme si předsevzetí, máme tu nejlepší snahu být hodnější, lepší, ochotnější …

Tak Vám všem přejeme, aby to, co je pro Vás nejdůležitější, se splnilo, ale nejvíc ze všeho si přejme zdraví, bez něho se nic nedaří.

Plný pytel zdraví, mějme se rádi, jeden druhému pomáhejme a buďme na sebe hodní.

Hodí se obdarovat květinami, ale protože nemůžeme každému kytičku předat osobně, přijměte ji od nás alespoň symbolicky, je posílaná s láskou a poděkováním za všechno, co jste udělali, a s přáním, ať je rok 2016 pohodový a klidný, ať se každému splní jeho tajná přání.

                     Upřímně ti, kteří Vás mají rádi,   VV OV KSČM S v i t a v y

Vyvážená politika

Summit hlav evropských zemí se vyslovil pro prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o dalších šest měsíců.

   V této souvislosti slyšíme obvyklé řeči, že Moskva neplní závazky vyplývající z dohody uzavřené letos v únoru v Minsku. Ani slovo pochopitelně nepadne o tom, jak zmíněné dohody plní druhá smluvní strana, ať už v rovině stahování zbraní, výměny zajatců, anebo přípravy voleb na územích separatistů.

   Co by muselo Rusko udělat, aby se o přehodnocení sankcí začalo aspoň uvažovat? Stačilo  by předat Krym Ukrajině, odříznout a nechat pozabíjet separatisty na Donbasu, prominout Kyjevu nesplácení miliard dolarů státních dluhopisů a požádat NATO, aby umístilo své základny ještě blíže k ruským hranicím?  

   Asi by to všechno bylo pořád ještě málo. Sankce totiž slouží především k tomu, aby bylo všem úplně jasné, kdo má ve světě monopol na pravdu, kdo má výhradní právo po libosti trestat druhé, kdo může být k poslušnosti veden jakýmikoliv prostředky bez možnosti odvolání a kdo se žádných sankcí naopak bát nemusí, i když třeba mučí a popravuje lidi jako na běžícím pásu.

   Politika evropských zemí vůči Rusku je ovšem vyvážená. To, co z Ruska potřebujeme ze všeho nejvíce, žádným sankcím nepodléhá. Pokud bychom hrdě odmítli odebírat jeho energii a suroviny, mohlo by to bolet. Naše přísná zásadovost proto musí být vysoce pragmatická a rozumně selektivní.

   Principiální rozhořčenost evropských politiků vůči proradnosti Moskvy je proto pečlivě vyvažována shovívavostí mnohdy těch samých politiků vůči počínání těch, kdo ve skutečnosti rozhodují, tedy velkých firem a koncernů. Ekonomičtí giganti typu rakouské OMV, německé společnosti EON či nizozemsko-britské firmy Shell se rozhodli výrazně zvýšit objem zemního plynu přiváděného do západní Evropy po dně Baltského moře.

   Hospodářské ztráty, které v důsledku sankcí vzniknou především menším a středním firmám orientovaným na export do Ruska, tak budou bohatě kompenzovány zisky velkých firem zabývajících se dovozem z Ruska.

   Vyváženost evropské politiky je dokonalá. Skrze sankce vůči Rusku manifestujeme odhodlání bránit své nejvyšší hodnoty i za cenu nemalých hospodářských ztrát především menších ekonomických subjektů. Skrze nové kontrakty s Gazpromem demonstrujeme  odhodlání nedopustit, aby na této hře tratili ekonomičtí giganti. Je čistě jen věcí České republiky, že mezi giganty nepatří.

Bez hranic není stát

Bez hranic, které by chránily území, nemůže existovat nejen stát, ale ani spolek, sdružení či unie států. Aby hranice fungovaly, musejí být chráněny. Zatím se nenašel jiný efektivní způsob ochrany hranic než s pomocí pohraničníků.

   Proto je nepochopitelné, že se najdou lidé, kteří sice více či méně souhlasí s existencí Evropské unie, mají však velký problém s vytvořením společné celoevropské ostrahy hranic. Tvrdí, že by to podkopalo suverenitu zemí, na jejichž území by takové jednotky operovaly. Jako kdyby něco mohlo podkopávat suverenitu jakékoliv země vydatněji než otevřená a nechráněná hranice.

   Až dosud měla ostrahu hranic Evropské unie pomáhat zajišťovat agentura Frontex. Jak ukázal dosavadní průběh migrační krize, tato agentura neměla dostatek lidí, ani techniku a vybavení a už vůbec ne dostatečnou akceschopnost, aby tento úkol třeba jen částečně plnila.

   Pokud nebude co nejrychleji skutečná ostraha vnějších hranic Evropy zajištěna, bude narůstat jednak tlak na uzavírání hranic národních států, jednak na zavádění povinných kvót pro uprchlíky. Hranice budou uzavírat ty státy, kterým se zatím vlny běženců vyhnuly, kvóty budou prosazovat ty státy, do kterých uprchlíci v první fázi migrace směřovali přednostně.

Evropa tak bude podminována hned ze dvou stran současně. 

   To, do jaké situace se Evropská unie dostala, ukazuje snad nejnázorněji poslední iniciativa jihoitalské mafie. Ta v zoufalství z poměrů, které při nehlídání pobřeží zavládly, nabízí, že zajistí ostrahu části jižních hranic Evropské unie na vlastní útraty. Situace je totiž v důsledku nekontrolovaného přílivu uprchlíků už tak chaotická, že ani mafie nedokáže v nastalém zmatku dodržovat závazky vůči klientům, především chránit jejich byznys výměnou za patřičné výpalné.

   Politici, třeba ti z ODS, kteří odmítají zřízení evropské pohraniční stráže a vidí v něm porušení suverenity dotčených zemí, by měli otevřeně říci, zda dávají přednost neexistenci ostrahy, anebo angažování mafie. Spoléhat se na agenturu Frontex, která má být posílena o několik desítek mužů, totiž evidentně situaci neřeší.

   Zatím je jasné jen to, že chybějící ostraha hranic podlamuje důvěryhodnost Evropské unie. Jak může nějaké sdružení zemí vytvářet protiváhu americké, ruské anebo čínské moci v situaci, kdy na rozdíl od všech výše jmenovaných nedovede zajistit své vlastní teritorium v době míru? Na ochotu mafie pomáhat a chránit se do nekonečna spoléhat nemůžeme.

Smutná úloha levice

Druhé kolo regionálních voleb ve Francii vyhrála pravice vedená bývalým prezidentem Sarkozym. Vládnoucí socialisté se umístili s poměrně velkým odstupem druzí. Těsně za nimi skončila Národní fronta Marine Le Penové.

   Není příliš důvodů k jásotu a levice nemá k oslavám důvod žádný. Národní fronta s vyhraněně protievropským programem, která bývala ještě před relativně nedávnou dobou vyloženě marginální stranou, získala ve druhém kole téměř třicet procent všech odevzdaných hlasů.

   Potvrdily se tak dvě skutečnosti, na které francouzští politologové upozorňují již delší dobu.

V prvé řadě to, že neustále roste počet voličů, kteří nepovažují standardní levici a pravici za nějaké politické alternativy, nýbrž za dvě strany podporující ten samý a pro ně stále více nedůvěryhodný systém. Tento dojem je ve společnosti ještě mnohem hlubší, politický výraz nedostala jen díky tomu, že velká část občanů, kteří mají k takovému systému rostoucí výhrady, k volbám vůbec nechodí.

   Druhou závažnou věcí, kterou volby potvrdily, je skutečnost, že levice představuje ve "státotvorném tandemu" ten slabší článek. Úloha levice se stále více redukuje na podporu pravice pod heslem - demokracii si rozvracet nedáme.

   Umírněná pravice tak využívá vzestupu pravice radikální k tomu, aby levici více či méně úplně paralyzovala a znemožnila jí realizovat jakkoliv krotký program. 

   Taková situace není specifická pouze pro Francii. V Evropském parlamentu slouží hrozba zatím spíše okrajových protievropských sil k tomu, aby socialistická levice podporovala lidoveckou pravici i tam, kde razí program blízký neoliberálům. Prvek levicový pak najdeme  spíše jen v rovině vzletných proklamací, praktické kroky kopírují priority pravice.

   U nás doma je situace ještě o něco absturdnější. Levicová sociální demokracie je ve vládě korigována svými dvěma napravo od ní stojícími partnery i přesto, že žádnému výraznému nebezpečí ze strany ultrapravice zatím nečelíme. Kam by mohla naše vládní levice ještě vůbec ustoupit v případě, že by se nebezpečí radikální pravice vynořilo, to je velká záhada.

   Pokud budou dosavadní trendy pokračovat, bude se levice v Evropě stále více propadat. Málokterý volič sužovaný sociálními problémy totiž pochopí, že levice je zde především od toho, aby pomáhala udržovat u moci neoliberální pravici se zdůvodněním, že pravice neliberální je přece samozřejmě větší zlo.

To vy chcete zničit Evropu! Americký velvyslanec rozzuřil kandidátku na primátorku

Nela Lisková, která v komunálních volbách kandidovala za stranu NS-LEV 21 na primátorku Ostravy, se zostra pustila do velvyslance USA v Česku Andrewa Schapira. Ten v rozhovoru pro server Týden.cz vyjádřil názor, že nenávist vůči islámu je snad v Česku jen ojedinělá. Tím Liskovou bezmála rozzuřil.

Lisková mu ovšem vmetla do tváře, že si Spojené státy neumějí poradit s vlastními migranty, o čemž svědčí fakt, že stavějí zdi na hranici s Mexikem. A aby toho nebylo málo, ještě má prý tu drzost jako velvyslanec poučovat svrchovaný český národ.

 „Vy a vaše vláda, která nás do problému s imigranty uvrhla, protože to přesně zapadá do vašich plánů na zničení Evropy, vy, kteří napadáte suverénní a fungující státy a rozpoutáváte konflikty po celém světě, protože toto je váš velmi výnosný byznys, nám nemáte právo cokoli radit a kritizovat! Takže vážený, většina našeho národa vámi pohrdá na nejvyšší možnou míru a už jen například vaše podpora a účast na Prague Pride byla jasným signálem, jaké hodnoty uznáváte.            

Nemám osobně nic proti 4% menšině, ale zásadně jsem proti těmto okázalým a nechutným akcím,“ udeřila autorka.

O zákazu KS Kazachstánu

Jakou úlohu hraje předseda KSČM Filip?

21.12. si mohlo několik tisíc poctivých čtenářů Halo novin přečíst článek pana Romana Janoucha nazvaný:

„Filip ocenil stabilizační roli Kazachstánu“, ve kterém se uvádí, že:

Kazachstán v pátek v ČR slavil 24. výročí Dne nezávislosti. Velvyslanec Seržan Abdykarimov poděkoval za vřelé přijetí a za plodnou spolupráci během prvních deseti měsíců jeho diplomatické mise v naší překrásné zemi; místopředseda PSP ČR a předseda Meziparlamentní skupiny ČR-Kazachstán i Spolku přátel Kazachstánu Vojtěch Filip pak na recepci v pražském Hotelu Hilton vystoupil s hlavním referátem.

Předseda ÚV KSČM vyjádřil svou hrdost nad tím, že se osobně mohl stát Nazarbajevovým přítelem a sledovat, jak tato výrazná osobnost světové politiky posledních desetiletí dopomohla Kazachstánu k postavení nezávislé respektované země se silnou parlamentní demokracií. Je přesvědčen, že Kazachstán se díky tomu stane garantem míru a bezpečnosti v euroasijském geopolitickém prostoru. Závěrem poděkoval hostitelům za velmi pozitivní roli, kterou Kazachstán sehrává v této složité době při stabilizaci křesťanského a muslimského světa.

Myslí si pan Filip, že v KSČM jsou pouze pitomci a podporovatelé buržoazní diktatury nejen v ČR, ale i ve světě? Zřejmě ano. Jinak by se dávno vzdal své funkce předsedy Meziparlamentní skupiny ČR-Kazachstán i Spolku přátel Kazachstánu a nemohl by takovým způsobem vůbec vystoupit. (Pokud není materiálně zainteresován na kšeftech s Kazachstánem.)

Na 17.mezinárodním setkání představitelů komunistických a dělnických stran 30. – 31.10. v Istanbulu, které se zúčastnila i delegace KSČM byla přijatá rezoluce s následovným obsahem:

Účastníci setkání vyjadřují hněvný protest proti zákazu  Komunistické strany Kazachstánu. Soudní likvidace na základě formálních důvodů ( neměla prý požadovaný počet členů) nejstarší a poslední registrované opoziční strany v zemi, sledovala politické cíle - odstranění  jakéhokoli odporu proti stávající vládě a zmatení pracujících. 

Účastníci setkání předpokládají, že zákaz Komunistické strany je výsledkem dlouhodobého kurzu iniciovaném bývalým členem předsednictva ÚV KSSS Nazarbajevem, jehož záměrem je zlikvidovat politickou stranu s komunistickou ideologií. 

Komunistická strana byla zakázána v předvečer parlamentních voleb, kterých se nyní účastní pouze politické strany, plně schvalující tržní změny, privatizaci a rozbití sociálního systému.  Tímto krokem zbavuje vláda a velkoburžoazie komunisty a představitele pracujících možnosti účastnit se voleb a zastávat svá práva.

Již dříve byla činnost Komunistické strany několikrát výnosy soudů pozastavena. V roce 2011 před parlamentními volbami za podporu dlouhodobé stávky zaměstnanců ropného průmyslu Žanaozenu, 70 jejichž účastníků bylo 16.prosince 2011 postříleno a jejíž vůdcové byli uvěznění.

Účastníci setkání považují pokusy o likvidaci Komunistické strany Kazachstánu za potlačování občanských práv na sjednocování v politických stranách a za projev diktatury.

Kromě Komunistické strany byly v Kazachstánu zlikvidovány všechny politické strany a sdružení, nezávislá vydavatelství a zablokovány mnohé progresivní webové stránky.

Zákaz Komunistické stran proběhl v období vstupu v platnost nového zákona „O odborovém hnutí“, podle kterého má být ukončena činnost více než šesti  set samostatných odborů. Mnohá sdružení pracujících již byla zbavena svého legálního statutu, anebo jim byla odmítnutá registrace.

B Kazachstánu jsou rovněž zakázány stávky, demonstrace  a podle nového „Trestního zákoníku“ budou jejich účastníci vystaveni trestní odpovědnosti a odsuzování k dlouhodobým trestům vězení.

Současně s tím parlament přijal, bez diskuse s odbory, nový „Pracovní zákoník“ kterým se zbavují pracující všech práv. Je jasné, že zákaz Komunistické strany je přímo spojen se sociálně ekonomickou krizi, snižováním mezd a platů, s rostoucí nezaměstnaností a s novými vládními antisociálními reformami i celkovým snižováním životní úrovně Kazachů.

Pracující jsou zbavování možnosti zvolit si své politické představitelé a legálně bojovat proti antisociálnímu kurzu vlády a zvůli zaměstnavatelů.

Účastníci setkání považují svou účast v organizaci mezinárodní kampaně solidarity s bojem Komunistické strany Kazachstánu za významnou.

Požadují od vlády Kazachstánu zrušení zákazu Komunistické strany a všech diskriminačních opatření, zbavujících pracující práva na sdružování ve svých odborových organizacích, politických stranách, na demonstrace a stávky.

Istanbul 1.11.2015. 

Jestliže se zamyslíme nad formulacemi v rezoluci, stane se nám jasné, že jde o fašizaci v zemi, mnohdy důslednější než na Ukrajině, kde rovněž došlo k zákazu Komunistické strany. Považuji za progresivní krok pana Filipa, že považuje za svého přítele pouze Nazarbajeva a nikoli i Porošenka a Jacenjuka.

Sjezdovkáři si stěžují

Majitelé a provozovatelé sjezdovek si opět stěžují na dosavadní velmi mírný průběh zimního období. Čekám jen, kdy své stesky začnou, tak jak tomu bylo v minulých letech, obracet směrem ke státu, tedy lépe řečeno směrem ke státní pokladně, neboli k penězům nás všech. Se svým přijdou pak do mlýna jistě již tradičně majitelé a provozovatelé horských chat, penzionů a hotelů, zejících stejně jako horské svahy prázdnotou.

Mohu chápat jejich argumenty, kdy spílají slabé zimě a upozorňují na své super vysoké investice do svého podnikání, zajištěné mnohdy prostřednictvím super vysokých úvěrů a dotací. Ale žádat státní pokladnu o pomoc za to, že si svoji nevědomostí a nerozvážností tuto špatnou ekonomickou situaci svého podnikání sami zavinili, promiňte, ale striktně NE!

Minimálně od zimního období 2006/2007 muselo být všem těmto podnikatelům jasné, že tuhé a na sníh bohaté zimy jsou pro několik příštích let minulostí a musí se proto orientovat ve svém podnikání jiným směrem. Přesto se však od zmíněného období výrazně rozrostl počet sjezdovek a ski areálů, investovalo se mnoho prostředků do umělého zasněžování, ale zapomnělo se na to, že zimu nedělá pouze sníh, ale i nízká teplota.

Zejména pak poskytovatelé ubytovacích služeb se mohli již dávno v zimních měsících přeorientovat na jiný druh lákadel hor, než jsou jen sjezdovky.   

Okresní konference KSČM v Koclířově

Za účasti Vojtěcha Filipa, Jiřího Dolejše, Oldřicha Bubeníčka, poslanců Květy Matušovské, Václava Snopka a dalších hostů proběhla v sobotu v Kulturním domě Koclířov konference KSČM okresu Svitavy.

Ve zprávě, kterou přednesl předseda OV KSČM Josef Bohatec, hovořil o splněných úkolech, dotkl se voleb do místních zastupitelstev, pozornost věnoval rovněž médiím i webovým stránkám, nastínil nejdůležitější úkoly pro další období.

V diskusi, která byla rozdělena do dvou částí – v té první se hovořilo o připravovaných krajských volbách, přítomní kandidáti se osobně představili delegátům, prezentovali se také v Haló novinách.

Druhá část diskuse se týkala především pracovních sjezdových materiálů, připomínky budou předány ÚV KSČM. V.Filip se sjezdových materiálů dotkl, důraz však kladl především na kádrovou práci. J.Dolejš zhodnotil uplynulých 25 let práce KSČM a zdůraznil nutnost věkové obměny strany, O.Bubeníček pak přítomné informoval o práci hejtmana i spolupráci s ostatními partnery/ byl by to výborný hejtman i pro Pardubický kraj/.

Delegáti vystupovali s některými připomínkami k VČS, hovořili o nezaměstnanosti, chtěli odpovědi na otázky od přítomných hostů, živě besedovali o přestávkách.

Předsedou OV KSČM Svitavy byl opět zvolen Josef Bohatec.

Domu Petra Bezruče v Kostelci na Hané hrozí demolice. Básník byl prý přeceňován

Ministerstvo kultury vyškrtlo ze seznamu kulturních památek červený domek Petra Bezruče v Kostelci na Hané. Odůvodnilo to tím, že Bezruč je jako básník přeceňován. Památkáře o vyškrtnutí požádal vlastník budovy - Olomoucký kraj. Ten dům nechce opravit a stavbě tak dokonce hrozí demolice.

„Petr Bezruč je s Kostelcem hodně spojovaný. Zvlášť starší generace si ho pamatuje,“ popisuje Jitka Skýbová z Kostelce na Hané. Právě tady stojí takzvaný červený domek Petra Bezruče, ve kterém básník dlouhá léta žil. Dům teď patří Olomouckému kraji, ten ho ale nechce. „Od roku 1990 domek nenaplňuje potřeby, které se k němu vztahovaly za komunismu. Od té doby chátrá,“ uvádí hejtman kraje Jiří Rozbořil z ČSSD. Kraj si nechal zpracovat studii, která měla nastínit osud červeného domku a sousedícího domku bílého. Výsledkem byly tři varianty, dvě počítaly s opravou, tou třetí je demolice. Kraj se teď nechal slyšet, že peníze do domku investovat nebude. Navíc nechal dům vyškrtnout ze seznamu památek. „Petr Bezruč byl jako básník značně přeceňován. V dnešní době není jeho význam tak společensko-historicky zásadní, jako v době minulé. Není nutné, aby domek, v němž pobýval, byl nadále kulturní památkou,“ cituje Rozbořil odůvodnění ministerstva kultury. Starosta Kostelce na Hané Ladislav Hynek z ČSSD se k případné demolici zatím vyjadřovat nechce. Místním lidem se ale rozhodnutí kraje nelíbí. Město teď bude s Olomouckým krajem jednat o dalším postupu. Na rozhodnutí si podle hejtmana nechají rok. 

Ropný stín nad rokem 2016

Co všechno dnes způsobují levné ceny ropy? Kdo a co všechno na ně má vliv, jaký budoucí vývoj lze očekávat a jak si v současné síti geopolitických napětí spjatých s ropnými trhy stojí České republika?

celý článek viz. více