OV KSČM Svitavy

Dr. Milady Horákové 501/25

568 02 Svitavy

 

Kontakty:

tel.: +420 734 430 348

tel.: +420 725 646 060

e-mail: ov.svitavy@kscm.cz

Předseda OV:

Josef Bohatec

KSČM SvitavyAktuality

Aktuality

České potraviny

České potraviny

(22.9.2017) autor: Josef Bohatec

Naši zemědělci si stále stěžují na malý podíl českých výrobků na pultech

 

obchodníků v ČR, velké obchodní řetězce a potravinářští zpracovatelé naopak

 

tvrdí, že je jich dostatek. Pokusím se najít pravdu, která bude dle mého úsudku

 

tak někde uprostřed. Abych došel při hledání pravdy k vypovídajícímu úsudku,

 

musím přidat ještě další hráče na trhu, české občany a Ministerstvo zemědělství

 

ČR a potažmo i dotační tituly EU.

 

První v řadě se logicky nabízejí domácí zemědělci, ale ve skutečnosti je to

 

zemědělská a dotační politika EU filtrovaná přes české zemědělské ministerstvo.

 

Tato politika má za následek spíše pokřivování vývoje zemědělské výroby u nás.

 

Jsou podporovány neaktivní zemědělské činnosti, jako udržování trvalých travních

 

porostů, podpora jen některých zemědělských podniků. Podpora sadařství,

 

pěstování zeleniny, živočišná výroba je velmi nízká. Mezi hlavními příjemci

 

dotací na pozemky jsou převážně spekulanti, kteří půdu skupují, pobírají vysoké

 

dotace na hektar travnatých porostů a jednou za rok si tyto pozemky nechají

 

najmutou firmou posekat. Také prodej ze dvora je na tom dost tristně,

 

podíváme-li se na podporu např. produkce mléka. Pokud má zemědělec jen jednu

 

krávu, nedostane nic, pokud má dvě, již může být příjemcem dotace. Taktéž

 

podpora bio výroby není správně nastavena. Dnes jsme schopni za bio potravinu

 

vydávat i takové produkty, které se ještě před několika lety pěstovaly stejně

 

běžným způsobem. Naopak zahrádkář, který průmyslově nehnojí, nemůže kvůli

 

legislativním nákladům na označení bio téměř nikdy dosáhnout. Taktéž vůči

 

dumpingovým dovozům naše ministerstvo působí značně liknavě, zřejmě v domnění

 

"všemocné ruky trhu".

 

Druhou sortou hráčů jsou potom zemědělci, a to dvojí. Shodné pro tuto sortu

 

hráčů je, že by měli mít rovný přístup k dotačním titulům a tzv. zelené naftě.

 

Ti druzí, kteří chtějí pouze vydělat, se již nemohou nazývat zemědělci, nýbrž

 

energetiky. Jimi spravovaná zemědělská půda je doslova plundrována plodinami

 

jako řepka a kukuřice, jak já říkám "žrádlem pro betonovou krávu".  A k této své

 

energetické výrobě ve velké míře využívají i tzv. zelenou naftu. Ve velké míře

 

již upustili od pěstování tradičních plodin a živočišné výroby. Trvale

 

udržitelný rozvoj krajiny je pro ně již jen prázdným pojmem. Zaměřují se

 

převážně na výrobu po které je na komoditních burzách neustále hlad. Pokud však

 

již vyrobí něco kvalitního, co by se dalo zpracovat a sníst v ČR, tak to

 

zpravidla prodají na vývoz do okolních zemí a nezříkda tyto komodity končí svoji

 

pouť v Egyptě, Arábii a jinde. K této sortě patří již výše zmínění pozemkoví

 

spekulanti a zahraniční odběratelé. Byl jsem svědkem toho, jak polský odběratel

 

nakoupil 6 kamionů krmné pšenice od českých zemědělců, a aniž by se krom výměny

 

průvodních dokladů s tímto produktem jakkoliv hýblo, byl prodán do mlýna jistého

 

nejmenovaného potravinářského koncernu v ČR jako potravinářská pšenice a zrno

 

bylo semleto na mouku pro české spotřebitele.

 

Ti prví, kterým já osobně říkám "lopotníci", mají za cíl opravdu udržovat

 

vyváženou krajinu pro dlouhodobě udržitelný harmonický rozvoj. Zabývají se

 

rozmanitou živočišnou výrobou, pěstují tradiční zemědělské plodiny

 

charakteristické pro naše zeměpisné pásmo, zabývají se zelinářstvím a

 

sadařstvím. Termíny kukuřice a řepka jim povětšinou bývají cizí. Tito producenti

 

jsou ti, kteří jsou na zemědělských dotacích nejvíce otloukáni, státem a EU

 

nejvíce kontrolováni a zatěžováni nekonečnou byrokracií a častými vlnami

 

kontrol. Povětšinou mají i jiné zaměstnání, aby svoji existenci vůbec ustáli.

 

Přitom si málokdo uvědomí, že téměř všechny jejich produkty mají finále na

 

vnitřním trhu ČR. Zelenou naftu mnohdy kvůli byrokratické zátěži ani nenárokují.

 

Další skupinku v tomto zemědělském procesu zaujímají zpracovatelé a obchodníci.

 

Ještě před lety bych napsal velkou skupinu. Dnes se však z této velké skupiny,

 

neustálým požíráním konkurenčních firem s posvěcením antimonopolního úřadu,

 

stala skupinka., které vévodí jedna nenažraná velká ryba, několik štik a pak je

 

tam ještě pár kapříků a mřenek. A k těmto podvodním zpracovatelům míří většina

 

produkce ze zahraničního dovozu a zbytková část tuzemské zemědělské výroby. A

 

zde se to stane! Co se k nim z naší produkce dostane, se z velké části vyveze na

 

západní a záoceánské trhy. Nosnými pilíři pro tyto zpracovatele jsou dovozy

 

surových, nebo rozpracovaných zemědělských komodit, které se zde dodělají a pak

 

se vydávají za "český výrobek". Tyto jedinečné "české výrobky" pak putují na

 

pulty a do regálů obchodů v české republice a přebytky potom na východní trhy.

 

Tito zpracovatelé a obchodníci dělí trh na západní-kvalitní a východní-ten

 

ostatek.

 

A nyní následuje poslední dav hráčů na zemědělském trhu - čeští spotřebitelé.

 

Také tento dav lze rozděliti do několika podskupin. Já je však rozdělím pouze na

 

dvě části. Spotřebitelé, kteří si mohou dovolit pravidelně nakupovat kvalitní

 

potraviny a ty, kteří si toto dovolit nemohou. Není snad překvapením, že těch

 

nemohoucích je nadpoloviční většina. Mohoucí si snadno cestu ke kvalitním

 

potravinám najdou, nemohoucím pak zbývá povětšinou jen nabídka velkých

 

obchodních řetězců, z velké části jsou z finančních příčin nuceni nakupovat

 

akční zboží.

 

Co z toho vyplývá?

 

Kdyby opravdu pracovala ona "všemocná ruka trhu" tak jak má, byl by spotřebitel

 

tím, kdo kraluje celému koloběhu zemědělství a udává jeho směr a rytmus. Dnes

 

však kralují zpracovatelé a obchodníci. Spotřebitel a kvalitní zemědělec jsou

 

již dlouho jen otloukánky. Dnešní zemědělský koloběh je ovládán a pokřiven

 

mnohamiliardovým dotačním kapitálem. Opět jeden velký nejmenovaný

 

zemědělskochemickopotravinářský koncern jistého nejmenovaného českého politika

 

nečeského původu mi připomněl jeden slavný americký kinofilm s Mellem Gibsonem v

 

hlavní roli, ŘEKA! V tomto filmu byl také takový magnát, který skupoval pozemky

 

farmářů, vlastnil prodejny osiv, zemědělských strojů, hnojiv a výkupen

 

zemědělských produktů. Ovládal i tamější banky a noviny. Ze zemědělců a občanů

 

si udělal v tomto filmu téměř otroky, bez jakékoliv možnosti se vzepřít. Nakonec

 

se mu to díky roli herce Gibsona nakonec nepodařilo. Jaká to podobnost v České

 

republice!

 

My však nehrajeme ve filmu, u nás je to skutečnost! Jestli se necháme ovládnout

 

záleží jen na nás!

 

Jak z toho ven?

 

Jedině přehodnocením všech dotačních titulů v celé EU, zrovnoprávněním zemědělců

 

ve všech státech EU, zákazu podpory dumpingových zemědělských exportních

 

transakcí, vytvořením kvalitní jednotné zemědělské koncepce EU s důrazem na

 

tradiční zemědělskou výrobu a péči o krajinu v jednotlivých zemích. Dále pak

 

cílenou podporou zemědělské výroby "lopotníků", zejména snížením byrokratické a

 

kontrolní zátěže a rozvázáním pout prodeje ze dvora.

 

Změnit se musí také podmínky přidělování ochranných zeměpisných značek původu

 

potravin. Za českou musí byt označena jen taková potravina, která od prvopočátku

 

až ke spotřebiteli pobývala pouze na území ČR. Této značce já říkám "Česká 100",

 

pokud je něco z dovozu v českém výrobku snižovala by se tato značka podle poměru

 

vždy o 25 (Česká  75, 50, 25). Spotřebitel by pak věděl ihned na čem je a i

 

obchodník a zpracovatel by byl více tlačen ke kvalitní tuzemské produkci

 

potravin.

 

S čím jdu do voleb - VOLBY  říjen 2017

S čím jdu do voleb - VOLBY říjen 2017

(21.9.2017) autor: Josef Bohatec

Minimální důchod

 

Je nehoráznost, aby lidé, kteří celý život tvrdě a poctivě dřeli a odváděli státu daně a pojistné, posléze v době, kdy by měli jít na zasloužený odpočinek, pobírali jen směšné „paběrkující“ almužny. A to ještě mnozí pracující ani nevědí, kdy do toho důchodu vlastně odejdou. Státní důchodový účet byl vykraden, tak jako všechno v této zemi! Těžko si lze představit sedmdesátníka strojvedoucím, pokrývačem, či jako lapiče zločinných náctiletých pachatelů. Podíváme-li se každý ve svých městech a obcích na vývěsky pohřebních služeb, nikoli na statistiky „Českého snadtoprojde úřadu“, zjistíme, že nás opouštějí spoluobčané od 80. let výše, kteří pracovali v klidu, beze strachu o zaměstnání či střechu nad hlavou a hlavně bez stresu za socialistické éry, a pak ti, kterým je mezi 53. až 66. lety, kteří již během své aktivní pracovní doby naplno poznali pachuť, nástrahy, hrozby a omezování svých práv kapitalismem světovým, či ještě hrubozrnnějším kapitalismem českým. Jdu do volebního klání s fixací minimálního důchodu ve výši 50% na průměrnou mzdu (od roku 2018 cca 15.000 Kč) a vrácení a zastropování věku pro odchod do penze zpět na 60. rok věku občana!

 

 

 

 

 

 

Z návštěvy v Pardubicích

Z návštěvy v Pardubicích

(21.9.2017) autor: Lidmila Kružíková

Další předvolební členská schůze se konala 20.září v Pardubicích.Byly na ní přítomny poslankyně Květa Matušovská,která je zároveň kandidátkou, a Petra Tatíčková, která rovněž kandiduje do Poslanecké sněmovny.

 

Květa Matušovská hovořila o své práci ve Sněmovně, rozebírala jednotlivé zákony i o činnosti poslaneckého klubu.

 

Poté odpovídala na otázky přítomných, které se týkaly dopravy v Pardubickém kraji,letecké záchranné služby, protikuřáckého zákona i Haló novin.

 

Petra Tatíčková rozebírala náš volební program, a protože je místopředsedkyní OV KSČM Pardubice, nechyběly ani informace o práci okresního výboru a předvolební kampaně.

 

Samozřejmě, že si přítomní rozebrali i propagační materiály a zároveň si stanovili konkrétní úkoly pro nejbližší období.

 

Obě ženy byly velmi přátelské, vstřícné a ještě dlouho po oficiálním ukončení společně diskutovaly.

 

Českou vodu do českých rukou!

Českou vodu do českých rukou! VOLBY říjen 2017

(20.9.2017) autor: Josef Bohatec

I když je dnes na pořadu dne spíše problematika másla, které se budu věnovat za pár dní, dnes Vám chci přiblížit pro všechny daleko důležitější téma, naši vodu a hospodaření s ní. Že je voda nezbytnou součástí života na Zemi snad ví každý živý tvor. Její zdroje je třeba chránit a uvážlivě využívat. Přibližně do roku 1990 byly všechny vodárenské společnosti u nás ve veřejném vlastnictví. Posléze se z nich staly akciové společnosti a jejich akcie byly rozděleny poměrně mezi města a obce, dle jejich územní spádovosti. Neuváženou, přímo až hloupě blbou politikou tehdejších vedení obcí a měst v trikotech ODS a dalších pravicových stran a uskupení došlo ve vidině rychlých zisků k prodeji těchto akcií do soukromého vlastnictví, mnohdy ještě českým privátním firmám, které postupně ovládl zahraniční kapitál. Trubky včetně oprav a údržby zůstaly majetkem veřejným, vygenerovaný zisk většinově odtéká do zahraničí. Cena vodného a stočného byla v roce 1990 cca 0,60Kčs dnes jsou oblasti i s cenou 120, -Kč za metr krychlový. Za rok 2015 takto odteklo do zahraničí formou dividend cca 1,2 miliardy korun a za rok 2016 to již bylo o cca 200 milionů korun více, tedy dnes mluvíme o sumě cca 1 400 000 000, -Kč. Jen moravskotřebovská společnost VHOS a.s. z desetimilionového vygenerovaného zisku za rok 2016 rozdělila na dividendách sedm milionů korun, z čehož více než 98% odteklo do sousedního Rakouska. Budu trvat na tom aby o české vodě rozhodovaly české ruce.

Pršelo nám štěstí

Pršelo nám štěstí

(19.9.2017) autor: Josef Šenfeld
Setkání levicově zaměřených občanů v letním areálu Svojšice na Přeloučsku 16. září (dříve pod Kunětickou horou).
Na politický mítink byli pozváni všichni poslanci a poslankyně za KSČM jak Poslanecké sněmovny, tak Evropského parlamentu, senátor a vedení strany. Účast byla bohatá, i když ne všichni se mohli akce zúčastnit.
Letošní setkání je považováno za celorepublikovou akci a je to nástup do vrcholné fáze kampaně voleb do Poslanecké sněmovny. Kromě lídrůjednotlivých krajů byli představeni přední kandidáti z Pardubického a Královéhradeckého kraje.
Hlavním hostem byl předseda strany Vojtěch Filip a místopředsedové.
Návštěvníci mítinku využívají možnost se na s našimi politiky setkat osobně. V diskusním stanu i mimo něj se jich dotazují na různé oblasti problémů, které je trápí a nebo jen chtějí znát řešení z pohledu KSČM.
S čím jdu do voleb - VOLBY  říjen 2017

S čím jdu do voleb - VOLBY říjen 2017

(19.9.2017) autor: Josef Bohatec, "šestka" za KSČM v Pardubickém kraji

Minimální mzda.

 

 

V poslední době jsme svědky boje mezi odbory a zaměstnavateli o výši minimální mzdy. Zástupci zaměstnavatelů se ohánějí argumentem, že minimální mzdu pobírá tak směšné procento lidí, zejména bez kvalifikace, že ji není potřeba upravovat. Někteří by tento institut dokonce úplně zrušili! Ještě v roce 2015 se uvádělo ve statistikách, že minimální mzdu pobírá 2 % zaměstnanců. K dnešnímu dni je již tento údaj statistiků „poopraven“ na číslo 3,6 %, tj. 132 000 zaměstnaných. Za dva roky nárůst téměř na dvojnásobek! Hranice příjmové chudoby vloni činila 10.691 korun, což je cca 13.000 korun hrubého. Znamená to tak, že počet „laciných“ zaměstnanců trpících chudobou, i když mají plný pracovní úvazek, se může pohybovat někde okolo hranice 500 tisíc osob. Jdu do volebního klání s fixací minimální mzdy ve výši 50% na průměrnou mzdu (od roku 2018 cca 15.000 Kč)!

 

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena