KSČM SvitavyAktuality

Aktuality

Kdo pomůže rozvinutým?

(26.11.2015)

Nějak se nám posunují ohniska světových problémů. Před pouhými patnácti lety tisíce bankéřů a finančníků, kteří se sešli na výročním zasedání v Praze, hýřilo optimismem. Ve své zprávě nazvané Kvalita růstu konstatovali, že pokud se spojí s rozvojovými institucemi, bude mít jejich „cíl omezení chudoby a zlepšení životních podmínek stovek miliónů lidí celého světa bezprecedentní šanci na úspěch".

 

   Bankéři z nějakého důvodu svá předsevzetí nesplnili. Ve světě bída a chudoba neustupuje, zato v Evropě je jí dnes ohroženo už každé čtvrté dítě.

 

   Od počátku hospodářské krize, kterou nastartovaly právě banky, se zvyšuje podíl dětí žijících v chudobě ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Německo se od Řecka liší pouze mírou tohoto nárůstu.  

 

   Před patnácti lety přední světoví bankéři vyzývali k demokratizaci společnosti a tvrdili, že tento proces půjde ruku v ruce s potíráním chudoby ve světě. Těžko bychom hledali stát, jenž se během minulých 15 let nějak výrazněji  demokratizoval. Zato se exponenciální řadou množí varování před osudem demokracie v Evropě a sílí i nářky nad jejím vývojem v Česku.

 

   Spolu s bojem proti bídě a nástupem demokracie mělo dojít k uklidnění válečných konfliktů. Nestahovali se naši spojenci z Iráku i Afghánistánu se slovy, že válka již skončila, takže jich tam není potřeba? V říjnu 2011 americký prezident Barack Obama triumfálně prohlásil: "Poslední americký voják překročí iráckou hranici se vztyčenou hlavou, pyšný na svůj úspěch. Tak naše vojenské angažmá v Iráku skončí."

 

   Válka v těchto zemích možná skončila, boje však výrazně zesílily. A co více. Dozvídáme se, že válka se přelila do Evropy. "Jsme ve válce", prohlásil Francois Hollande před francouzským parlamentem počátkem tohoto týdne. Válka se, podle něj, týká celé Evropy, bude dlouhá a nevíme, kdy skončí.

 

   Jen před několika málo lety si rozvinuté země troufaly vyvést ty rozvojové z bídy, nesvobody a válek. Počínají si však přitom tak nešťastně, že všechny tyto hrozby zažívají stále více ony samy. Spolehnout se mohou jen na  jediné. Bankéři jim v této situaci určitě nepomohou. Mají svých starostí dost.

 



autor: J. Keller
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena