KSČM

Abychom omezili terorismus, národy musí zvítězit nad globalizátory

Gennadij Zjuganov, předseda ÚV KSRF, vedoucí frakce KSRF ve Státní Dumě Federálního shromáždění Ruské federace  

celý text viz. více

Svět je šokovaný krveprolitím, k němuž došlo ve francouzském hlavním městě. Zemřelo mnoho nevinných občanů. Události vyvolaly pocit zármutku a rozhořčení u miliónů lidí v různých zemích. Ruští komunisté vyjadřují hlubokou soustrast příbuzným a blízkým těch, kteří zahynuli v řadě krutých teroristických činů, plánovaných a provedených fanatickými radikály. Truchlíme spolu s Francouzi, kteří svého času dali světu světlo Velké revoluce a pokroku a dnes se stali terčem barbarství a reakcionářského tmářství. Vyjadřujeme rozhořčení nad brutálním zabíjením nevinných lidí a požadujeme spravedlivé potrestání všech spoluviníků zločinů, spáchaných proti lidskosti.

Následky toho, co se stalo, mohou být mnohem vážnější, nebudou-li rychle učiněny správné závěry. Není to poprvé, co je Evropa konfrontována s terorismem. Nicméně to, co se stalo v Paříži, přesahuje rámec běžného teroristického útoku. Koordinované akce těch, kteří spáchali tento ohavný zločin, svědčí o tom, že mají za sebou mocnou, dobře organizovanou a strukturovanou sílu. Není důvodu si myslet, že se zastaví z vlastní vůle.

Terorismus, zplozený v současné etapě vývoje kapitalismu a nesoucí náboženský háv, představuje hrozbu celé civilizaci. Zpochybňuje základní normy a zásady, vypracovávané během staletí dějin lidstva. Toto zlo se stává morem 21. století. Stejně jako německý fašismus ve 20. století, i terorismus vzešel z krize světového kapitalistického systému. Je reakcí na politiku hrubého vměšování do záležitostí svrchovaných států, jejich poroby a plundrování. Živený na troskách Iráku, Afghánistánu a Libye, získal nesmírnou ničivou sílu v mezinárodním měřítku.

Dnes je neobyčejně důležité zastavit totální ofenzívu teroru. Toho lze dosáhnout jen pochopením jeho hlubokých kořenů. Jedním z hlavních důvodů, proč se terorismus stal významným problémem naší doby, je, že západní politici dlouho a ochotně používají jeho služby. Zvykli si rozdělovat teroristy na „naše“ a „jejich“. „Naši“ jsou ti, které z těch či oněch důvodů shledávají užitečnými. S „jejich“ musí být učiněn krátký proces nebo je dokonce nutné vyhnout se mezinárodním právním normám a rozbíjet svrchovanost celých států.

Svět se v minulých desetiletích posouval k tomu, co se stalo v Paříži. Mnohé země už byly vystavené prudkým teroristickým útokům. Takové akce vyvolaly občanské války v Libyi, Egyptě a Sýrii. Nicméně západní politici se v té době zajímali o zcela jiné problémy. Byli zaneprázdnění svrháváním legitimních vlád těch zemí, které překážely jejich boji, a bráněním jim v boji proti teroristickým silám.

Rusko pamatuje teroristickou válku v severním Kavkazu, tragédie v Buďonovsku, Kizlyaru a Beslanu. Jejich organizátoři používali tytéž metody, jaké jsou dnes používány ve Francii. Le v té době USA a Evropská unie vyvíjely tlak na ruské úřady, popisujíce protiteroristické operace jako „přehnané použití síly“. Navíc západní experti i celé organizace pomáhali extrémistickým skupinám.

Vládní převrat na Ukrajině v roce 2014 byl názorným příkladem využití terorismu v zájmu USA a NATO. Západ věnoval veškerou podporu radikálům na Mejdanu, kteří použili zbraně proti bezpečnostním silám. Cynicky tutlal tragédii „oděské Maryně“, kde extrémisté zaživa upálili desítky lidí v samém centru města. Šéfové NATO stále předstírají, že si nevšímají smrtícího ostřelování obytných domů v Doněcké a v Luganské lidové republice. Důvodem je, že, podle mínění Západu, bratrovražedný svár na Ukrajině se shoduje s jeho geopolitickými zájmy. Právě proto nejsou ustaveny žádné mezinárodní tribunály, nejsou uvaleny žádné sankce na Banderovce, kteří páchají teroristické činny, a nezaznívá ani slovo odsouzení části předních politiků USA ani jejich spojenců.

Terorismus dneška je výsledkem naprosté absence zásad v činnosti světového velkopodnikání. Jeho agenti dlouho používají teroristické metody jako zbraň ve střetech o přerozdělování světových trhů a potlačování národně osvobozeneckých bojů národů.

Ve snaze uchvátit zdroje nezávislých zemí globalisté aktivně podnítili bojovné organizace po celém světě. Využili je k vytvoření nekoloniálního systému v Africe a v Latinské Americe v 60. a 70. létech. Teroristé byli vyzbrojeni v Afghánistánu, aby bojovali proti SSSR v 80. létech. V 90. létech a po roce 2000 byly ustavené bezpečnostní systémy na Střením východě zničeny a vznikly celé teroristické armády. Výsledkem těchto her bylo, že se vlna teroru začala vymykat kontrole těch, kteří ji financovali. To, co se stalo, bylo opakováním toho, co se dělo v polovině 20. století, kdy Západ zašel příliš daleko ve flirtování s fašismem.

V posledních desetiletích svět zakouší neobyčejně alarmující trendy. Po rozpadu SSSR rozpoutaly USA a jejich spojenci opravdový teror proti obyvatelstvu celých zemí. To byl případ území Jugoslávie a Iráku, kde rakety NATO zabíjely civilisty. Vojenské zásahy NATO  začaly obcházet OSN. Mezinárodní právo víc a víc přenechávalo půdu politice síly.

Z lidí v západních zemích se stávají oběti politiky jejich vlastních vlád. Evropské bezpečnostní systémy se ukázaly zcela neúčinnými. Strategie multikulturalismu se zhroutila. Problém s uprchlíky se začíná vymykat kontrole. Evropská unie zjišťuje, co ji stojí paktovat se s magnáty na druhé straně Atlantiku. Představitelé EU mají všechny důvody k přijetí nezávislého kursu k aktivnějšímu ovlivňování politiky USA, aby tak změnili celkovou euro-atlantickou politiku.

Na základě právě běžících událostí jsou sovětské zkušenosti boje s bandity a teroristy stále relevantnější. Sovětský svaz čelil těmto fenoménům od prvních let své existence. Teroristé měli aktivní podporu imperialistických kruhů západní Evropy, USA a Japonska. Ty si myslely, že proti prvnímu socialistickému státu na světě lze požít jakékoli prostředky. Západ začal velkorysým financováním bělogvardějců, kteří nastoupili cestu války proti vlastnímu lidu. Pokračoval poručnictvím Basmačů, „lesních bratří“, Banderovců a dalších totálních banditů. Tito kriminálníci se zaměřovali nejen na vojenské, vládní a stranické předáky SSSR, ale především na obyčejné sovětské občany.

Všechny protivládní skupiny utrpěly porážku v boji proti zemi Sovětů. Čest za to patří nejen výkonné činnosti našich zvláštních služeb, jež nastavily nejvyšší profesionální standardy. Hlavní je, že Sovětský svaz odstranil kořeny, jež živily terorismus. Zdolal chudobu a společensky třídní štěpení společnosti.

V sovětské společnosti neměl terorismus šanci právě proto, že zmizely jeho společenské základy. Socialistická společnost nabídla rovné příležitosti všem svým občanům. Mohli pracovat poctivě, tvořit rodiny a vychovávat děti, těšili se nejširším společenským zárukám. Na tomto základě SSSR založil účinný bezpečnostní systém, díky jemuž se každý člověk cítil chráněný a věřil zítřku.

Člověk by neměl strkat hlavu do písku; současný terorismus pramení ze společenských rozdílů, chudoby a zoufalství mnohamilionových mas lidí v různých částech planety. Právě proto mají různé skupiny příležitost trvale nabírat členy stále nových bojových jednotek. Terorismus jakožto fenomén nelze porazit bez výrazné sociální politiky. To je pravda o Rusku, Evropě i světa jako celku.

Situace v současné ruské společnosti se nápadně liší od situace ze sovětských dob. Zem je rozdělena otřesnými společenskými nerovnostmi. Chudoba a strádání se pro většinu občanů staly každodenní realitou. Jen v samotném Dagestánu je každý druhý mladý člověk bez práce. Tato situace silně usnadňuje šéfům gangů úkol nabírat nové členy. Nacionalističtí a náboženští extrémisté zesilují propagandu mezi původními ruskými národy, mezi zahraničními dělníky zbavenými volebního práva, ponižovanými byrokraty a drcenými kapitálem.

Realita volá po tom, aby byla sovětská zkušenost položena na stůl. Ale jak reagují správní orgány na tuto potřebu? Spadají opět do antisovětismu a rusofobie a jitří rány občanských dělení minulosti. Proto vládnoucí kruhy prohlubují rozkol v ruské společnosti a dávají více prostoru činnosti teroristických skupin.

Otázka mezinárodního boje proti teroru musí být v centru světového politického programu. Nicméně takový boj může být účinný jen tehdy, jsou-li kořeny teroru odstraněny. Světové veřejné mínění by nemělo dát důvěru žádným politikům ani firmám, přistiženým při poskytnutí přímé či nepřímé podpory teroristům. Národy všech zemí musí usilovat o ochromení nekontrolovatelného velkokapitálu, jenž zatahuje svět do nového globálního konfliktu.

Lidstvo je postaveno před výzvu a nemůžeme dále jen přihlížet. Ale boj proti teroru může být úspěšný jen tehdy, je-li spojený se zřeknutím se stávajícího ekonomického systému, založeného na vykořisťování celých národů a nespravedlivém rozdělování příjmů v celosvětovém měřítku. Jinými slovy, k překonání terorismus coby charakteristický rys soudobého kapitalismu musí být překonán samotný kapitalismus. Nelze uspět bojem s následky a ne s příčinou.

KSRF je pro tvrdé a rezolutní odmítnutí těch, kteří zasahují do života a zdraví občanů a snaží se vnutit světu svůj zločinný řád. Globální charakter hrozby předpokládá koordinaci boje s terorem v nejširším mezinárodním rozsahu. Rusko, truchlící s Francií, musí být připraveno čelit novým problémům. Naše společnost potřebuje soubor účinných opatření ke změně vnitřní legislativy, revizi celé škály mezinárodních smluv, rehabilitaci ekonomiky a rozsáhlé společenské záruky.

Máme-li se postavit vnějším problémům, musíme být silnější a moudřejší.