KSČM

Pro hodnocení vývoje použiji ve většině ukazatelů srovnávací základnu stavu z roku 2013, při prognózách pak časosběrné hodnoty z let 1990 až 2013.

Do skupiny MSP patří fyzické a právnické osoby, s počtem zaměstnanců 0 – 249, vykonávající ekonomickou činnost. K 31. 12. 2014 vykonávalo ekonomickou činnost v kategorii MSP 1 124 380 fyzických a právnických osob (FO a PO). Mezi lety 2013 a 2014 došlo k poklesu počtu subjektů v kategorii MSP o 314 jednotek. Zpráva nehovoří o počtu přesunů ekonomických subjektů v rámci kategorie MSP z FO na PO a naopak. Dle informací z mnou oslovené agentury CED, došlo k dalšímu poklesu ekonomických jednotek FO v kategorii OSVČ hlavní, tento sestupný trend je dlouhodobý a započal rozdělením ČSFR, tedy rokem 1993. Pozvolný byl přibližně do roku 2004, tedy do vstupu ČR do EU, v následujících letech byl tento pokles znatelnější. S příchodem finanční krize v roce 2009 došlo ke krátkodobému nárůstu počtu OSVČ hlavní. Důvodem byly úspory mzdových nákladů, povinných odvodů z mezd a obcházení pracovněprávních předpisů vynucovaným přechodem FO ze zaměstnaneckých pracovních poměrů na OSVČ hlavní, aniž by se změnila podstata a styl jejich pracovní činnosti. Tento nárůst kulminoval v roce 2013. K poslednímu dni roku 2014 bylo z celkového počtu 877.519 FO v kategorii OSVČ 60,2% v kategorii OSVČ hlavní a 39,8% v kategorii OSVČ vedlejší. Dochází tak k neustálému poklesu počtu FO ve skupině OSVČ hlavní, kdy tyto FO vstupují do zaměstnaneckých pracovních poměrů. Důvodem je neúnosnost finanční situace těchto samostatných ekonomických subjektů a jejich finančním zabezpečením z klasických pracovních poměrů. I přes podporu MSP klesají této skupině ekonomické výkony, klesá přidaná hodnota. MSP vykazuje malý růst mezd (1,8%), malý růst investic (1,08%), klesá i podíl na zahraničním obchodu. Velmi špatně jsou na tom zejména obory obchodu, služeb, doprava a stavebnictví.

V následujícím střednědobém období 2016 až 2021 pak dojde i přes pokračující podporu MSP k dalšímu poklesu počtu ekonomických subjektů zejména v kategorii OSVČ hlavní. Důvodem budou jak procesy v rámci konkurenčního kapitalistického ekonomického prostředí, tak i zásahy státní moci. Pokles počtu subjektů MSP, zejména OSVČ jednoznačně způsobí přijetí tzv. EET, který přinese značnou administrativní a finanční zátěž zejména pro OSVČ, vykonávající svoji ekonomickou činnost v malém rozsahu. Tento pokles může střednědobě v této kategorii MSP dosáhnout až 20%. V tomto časovém horizontu tak díky tomu dojde k dalšímu výraznému poklesu úrovně občanské vybavenosti na venkově. Dnes jsme svědky tohoto poklesu zejména v oboru lékárenství, kdy v sídelních celcích nad 10 tis. obyvatel panuje výrazný převis nabídky lékárenských služeb, zatím co v sídelních celcích pod 10 tis. obyvatel je tomu naopak a ve většině obcí do 2 tis. obyvatel tyto služby absentují zcela. Ve střednědobém období, při realizaci výše popsaných zásahů postihne obyvatele menších sídelních celků stejný osud i v dalších oborech, zejména maloobchod, hostinská činnost a služby typu holičství, kadeřnictví, drobné opravárenské práce. Z dlouhodobého pohledu v řádu desetiletí, pak v těchto sídelních celcích, dojde s ohledem k demografickému vývoji k dosažení kolizní situace v dostupnosti občanské vybavenosti zajišťované MSP.