KSČM SvitavyAktuality

Aktuality

Jak to bylo s odsunem? Díl druhý

(24.12.2015)

S koncem války

S blížícím se koncem války docházelo k různým dohodám spojenců, jak bude uspořádán nový poválečný svět pro život v míru. Jednou z myšlenek bylo také jak se vypořádat s občany německé a maďarské národnosti v Československu a Polsku, kteří se až na velmi malé výjimky podíleli na rozvratu států a až do konce války fanaticky podporovaly fašistický režim. První myšlenku na odsun těchto skupin obyvatelstva vznesl a na jednáních prosadil Neville Chamberlain za Anglii, nikoli jak je dnes uváděno Edward Beneš. Chamberlain tak navrhl stejné řešení tohoto etnického problému jednou pro vždy, který byl již předtím uplatněn mezi Řeckem a Tureckem. Britská vláda přesvědčila spojence USA a SSSR o výhodnosti tohoto řešení a výsledkem z tohoto jednání pak byl pro všechny závazný Protokol Postupimské konference z 2. srpna 1945. Nucený odsun byl proveden na jeho základě. I když byl Beneš podporovatelem této myšlenky, bez britské vlády by ji sám nemohl nikdy prosadit. Benešovy dekrety pak pouze implementovaly tento protokol do právního řádu ČSR.

Československo nemohlo tyto skupiny osob jen tak vyhostit, neboť je museli přijmout tehdejší spojenci, kteří okupačně vládli v Německu a Rakousku. Přesto v květnových dnech v některých místech proběhl i tzv. divoký odsun, jako přímý důsledek útrap páchaných za války Němci na československém obyvatelstvu. Řízený odsun připravila Mezispojenecká komise v Německu a Němci byli postupně odsunuti do jednotlivých okupačních zón podle přesného a závazného plánu, převážně během roku 1946.

Odsun se konal pod přímým dohledem Mezispojenecké komise a Československu se dostalo veřejného uznání za jeho humánní a kompletní provedení.

Tehdejší Československo odsun nikdy nenavrhlo ani jej nezpůsobilo, nemá proto za něj ani žádnou právní a hmotnou odpovědnost. Jakékoliv nároky by tedy měli Němci a Maďaři uplatňovat u tehdejších vítězných mocností - USA, Rusku a Anglie. Některé vládní kruhy v Německu a sudetské organizace však vznášejí své požadavky přímo na ČR. Proč tak činí pouze různými prohlášeními a nikoli úřední a právní cestou si povíme v třetím závěrečném díle našeho seriálu.  

 

Pokračování ve čtvrtek 31. prosince 2015        



autor: Josef Bohatec
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena