se projeví vždycky, když o něco jde. V těchto dnech jsme svědky štvavé kampaně proti Miloši Zemanovi, a ti, kdo se k ní propůjčili, se neštítí ničeho. Bohužel, zase jsou v čele umělci, raději bych měla říct, ti, kteří se za ně vydávají. Když sledujeme v televizi různé pořady, hry nebo seriály mnohdy velice pochybné úrovně, a slyšíme češtinu – asi jen pokus o češtinu, jakým právem kritizují tito lidé hlavu státu, která má svá vystoupení připravená do poslední tečky, jak jsme se o tom mohli přesvědčit 28.října, pokud jsme sledovali přímý přenos z Hradu. Jistě, nemohu sevším, co řekl, souhlasit, a také jsem nesouhlasila, musela jsem však ocenit jeho řeč zpaměti – což žádný jeho předchůdce nedokázal, líbily se mi i citáty, které použil.
A tak si myslím, že by si každý z nás měl sáhnout do svědomí a položit si otázku:“Jsem já tak dokonalý, abych mohl kritizovat ostatní?“