KSČM

Televizní stanice ČT 2, uvede dnes, tedy 5.3.2018 v hlavním vysílacím čase pořad „Moravští Chorvati“. Po shlédnutí upoutávek na tento pořad, které jsou opět poplatné dnešní antikomunistické době, musím veřejnosti připomenout fakta tohoto historického úseku, aby si je mohla večer porovnat s informacemi pořadu ČT 2.

Svůj výklad umístím do hraničního cípu s Rakouskem na jižní Moravě v okolí řeky Jevišovky. V několika tehdy zpustlých vsích se začali usazovat v letech 1530 až 1531 příchozí Charváti. Z těchto obcí si vyberu obec Jevišovku (Frollersdorf, 1949 Charvátská, do roku 1950 Frélichova), ze které mám dostupná písemná i očitá svědectví. Vznikla na počátku 13. století, za česko – uherských válek na konci 15. století ves zpustla.  Vznik ČSR v roce 1918 tito Chorvaté nevnímali s nadšením. Dle zápisu ve školní kronice, došlo v roce 1920 k tahanicím ohledně vyučovacího jazyka, které skončily až v Parlamentu ČSR ohledně sporu o českou školu. Chorvaté požadovali ponechání pouze školy s německým vyučovacím jazykem. Čeští učitelé se dostávali do ostrých konfliktů s tamními Němci a Chorvaty, kteří stáli na straně Němců. V roce 1930 bylo v obci 213 Němců, 108 Čechů a 918 Chorvatů. 8. října 1938 byla připojena k Říši německé a obsazena Němci. Ve 2. Světové válce sloužili tito Chorvaté v německé armádě, o jejich chování zejména v roce 1945 vypovídá farní kronika vedlejší obce Drnholec. V Jevišovce je očitě doložen pouze jeden případ, kdy se občan chorvatské národnosti vyhýbal nástupu do německé armády. Občan Slunský se schovával cca 3 měsíce v sudu, než se mu podařilo prchnout do Jugoslávie, kde pak bojoval v Titově armádě. V obci ho hledali všichni včetně starosty a faráře, aby jej vydali Němcům. Pro spolupráci s Němci byli proto po válce vystěhováni z obce do přibližně 200 sídelních jednotek, zejména na severní Moravě, kdy jim byly přiděleny výměnou usedlosti zkonfiskované tamním Němcům. Obec Jevišovka byla pak dosídlena převážně reemigranty z Jugoslávie a Bulharska. Od roku 1990 se každou druhou sobotu v září při příležitosti konání tradičních hodů v obci scházejí původní obyvatelé. Při prvním setkání se jich místní obyvatelé báli, protože částí původního chorvatského obyvatelstva jim bylo vyhrožováno vyhnáním a odebráním majetku. Další část si přijela v klidu zavzpomínat a prohlédnout si obec. V tomto období jim byly vydány náhradní pozemkové parcely v oblasti z majetku státu.

Tolik faktické historicky doložitelné informace pro porovnání s pořadem ČT 2.