KSČM

Zejména v květnu 1938, krátce po připojení Rakouska k Německé říši, se již naplno rozeběhly bojovné šarvátky v pohraničí, často hraničící s terorem a s mrtvými. Proto, i díky hrozící německé útočné operaci Fall Grun, byla vyhlášena vládou ČSR 20. května 1938 částečná mobilizace, která tehdejší situaci do 13. června částečně zklidnila. Po tomto datu došlo k rozpuštění mobilizovaných záloh, ale zároveň opět výrazně narostla aktivita Němců v pohraničí, za přímé účasti Německé říše se sem pašovaly zbraně, protistátní tiskoviny a byly prováděny útoky na české obyvatelstvo, úřady, finanční a četnické stanice v pohraničí. Ani mezinárodní komise, vyslaná do ČSR 3. srpna 1938, aby nalezla diplomatické řešení tzv. sudetoněmeckého problému, nebyla úspěšná. V důsledku neustále se stupňujícího napětí byla 23.9.1938 ve 22:20 hodin vládou ČSR vyhlášena všeobecná mobilizace. Mobilizováno bylo 18 ročníků, tedy cca 1,250.000 mužů. Do 24 hodin od vyhlášení bylo na místech určení cca 3/4 z mobilizovaných. Mimo ostatních zbraní měli k dispozici 350 tanků, 950 letadel a 5000 děl. Byli rozděleni do 4 armád a část z nich umístěna do objektů pohraničních opevnění. Většina branců německé národnosti však před mobilizací prchla do Německa či do lesů a mobilizaci se vyhýbala. Vojáci i národ byli odhodláni bránit svou republiku. Odhodlání vystřídalo zklamání 29.9.1938 podpisem Mnichovské dohody. Po jejím přijetí vládou ČSR 30.9.2018, začalo stahování jednotek z pohraničí na nové demarkační pozice, obsazování úřadů, vyhánění a teror páchaný Němci na Češích. Jako poslední pohraničí opouštěli čeští železničáři posledním vlakem. Ale o tom až za pár dní, až budu připomínat události Mnichova a záboru pohraničí v okrese Svitavy.