KSČM

Chorými hlavami za posledních téměř 30 let likvidované a zatracované družstevní hospodaření, musí hrát v nové společnosti opět významnou roli. Lépe odolá ekonomickým krizím než podniky soukromé!

Historické reálie vypráví:

V českých zemích (RU) jsou počátky spolkové činnosti spjaty s vydáním Císařského patentu č. 253/1852 ř.z., o spolcích, kterým byl umožněn vznik různých spolků, které však podléhaly schválení úřadů. Po dobu 20 let se však příliš neřešil zejména ekonomický rozvoj měst a obcí a možnosti nebankovní finanční činnosti. Tehdy bylo možné půjčovat si od velkokapitálu za roční úrok 12-15%, což bylo zejména pro zemědělskotkalcovské obyvatelstvo na vesnicích skoro likvidační (kolísavá úroda a ceny za výpěstky a plátno). Císařským zákonem č. 70/1873 ř.z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, byl v 95 paragrafech původní patent značně novelizován a spustil významný rozmach družstevnictví. Vznikaly místní Družstevní záložny, kde si bylo možno půjčit peníze za téměř poloviční úrok a spořit s úrokem 4-5% ročně. Dále vznikaly Společenská družstva rolnická, mlékárenská, lihovarnická, pivovarnická, mlynářská, obchodní aj. Správní a dozorčí rady, včetně zaměstnanců, byly zabezpečeny téměř výhradně obyvateli dotčených obcí a měst. Mimo zajištění lepších cen a lepších odbytových možností, měla družstva také vysokou společenskou úlohu v rozvoji obcí a měst. Ze svých zisků podporovala rozvoj školství, dopravní infrastruktury, zdravotnictví, kultury a národovectví. Podporovány také byly chudobince a církevní stavby ve farních obcích. Stejně jako po roce 1948, tak i po roce 1873, se zejména velkým sedlákům do družstev moc vstupovat nechtělo, ale v důsledku krize v domácím tkalcovství po 1. světové válce, které znamenalo výrazný výpadek v příjmech domácností, se situace rychle mění a družstevní společenské vlastnictví se stává velmi žádaným. Po roce 1948 nastává mimo zemědělství také velký rozmach stavebního bytového družstevnictví a výrobních družstev. Zajišťovala lacinou výstavbu bytů pro obyvatelstvo, zemědělskou soběstačnost v potravinách a přidruženou výrobu s podporou socialistického státu. Do transformace družstev po roce 1989, družstva významným způsobem patronátně podporovala aktivity školských zařízení (výlety, tábory, brigády) a sportovní zájmové organizace v místech. Družstva, také díky skladbě svých členů, zaměstnanců a výrobnímu zaměření, lépe odolávají ekonomickým krizím a výkyvům. Nejsou totiž zakládána výhradně za účelem tvorby zisku. Je doloženo, že za poslední světové ekonomické krize ve světě v letech 2008-2012, jí zejména v Evropě lépe čelilo družstevní společenské vlastnictví (rezervy, udržení zaměstnanosti), než akciové společnosti a zahraniční firmy (propady cen akcií, propouštění zaměstnanců, stěhování výrobních závodů jinam). Pokud chceme rozvíjet města a zejména obce a zastavit vylidňování venkova, bez družstevního společenského vlastnictví to prostě ani z historického pohledu nepůjde!