Ale HURÁ není opravdu na místě, spíše se nabízí lítost. Tyto sbírky u nás probíhají již od roku 2012 a připojuje se k nim stále více obchodů, zejména však ponejvíce poboček zahraničních řetězců umístěných v ČR. V první fázi však nejde v žádném případě o pomoc potřebným, ale o skvěle propracovaný marketinkový tah s cílem zvýšit prodej zboží, tím i tržby a HLAVNĚ ZISK! Darující lidé musejí za darované zboží především nejprve ZAPLATIT PLNOU VÝŠI prodejní ceny, pak až následně mohou toto zboží darovat do připravených košíků. Obchodní řetězce z prodejní ceny zboží nesleví ani zbla. Musí to tak být a legalizovat se tak další drasmilství v honbě za mamonem zisku? Pochopitelně nemusí! Paradoxem je, že se denně v těchto zahraničních provozovnách sešmelcují desítky tun kvalitních potravin, kterým končí doba minimální trvanlivosti, či jsou povadlé! A to vše jen proto, aby se udržela jejich vysoká cena. Za mých mladých let, což zas není tak dávno, bylo zvykem toto zboží slevňovat, aby se vše prodalo a nemuselo se nic vyhazovat, tedy ničit. Trh by měl fungovat tak, že čerstvé zboží je logicky dražší než zboží, kterému klesá jeho kondiční stav. A zákazník ať se svobodně (přesněji podle obsahu v peněžence) rozhodne, kterému zboží dá přednost. Bojí se snad nadnárodní kapitál, že se u nás bude nakupovat jen zboží v této slevě? Bojí, proto potraviny, které by mnohdy mohly nasytit statisíce lidí šmelcuje a šmelcovat bude. I to má vypovídací hodnotu o tom, jak se "teď máme nejlíp, jak jsme se kdy měli"!
Děkuji všem zákazníkům, kteří něco do této sbírky věnovali, byť na výsluní jejich darů se ohřívá poněkud jiná, promiňte mi ten výraz, "černoprdelnická parta". Hezké slunečné odpoledne všem!
místopředseda Josef Skála bude dnes 16.11. hostem pořadu Názory bez cenzury, který je vysílán živě na facebookovém profilu: prima.zpravy.cz nebo na odkazu Názory bez cenzury na webových stránkách PRIMA TV.
Diskutovat na téma: sametová revoluce trochu jinak, budou také Petr Žantovský a Alexander Tomský.
Začátek v 17:00 hodin.
Vybrané momenty z pořadu využívá TV Prima i ve svých hlavních večerních zprávách od 18:55 hodin.
předseda poslaneckého klubu ÚV KSČM Pavel Kováčik bude dnes 16.11. hostem pořadu Máte slovo v České televizi. Tématem bude výročí 17. listopadu.
Moderátorka Michaela Jílková bude v přímém přenosu společně se svými hosty diskutovat v předvečer výročí 17. listopadu – Dne boje za svobodu a demokracii. Diskutovat budou Daniel Herman – ministr kultury /KDU-ČSL/, Pavel Kováčik – předseda poslaneckého klubu KSČM, David Černý – sochař, Saša Vondra – bývalý disident, ředitel CEVRO INSTITUT, Jan Bubeník – bývalý studentský aktivista a podnikatel, Lenka Procházková – bývalá disidentka a spisovatelka, Radim Valenčík – ekonom a sociolog, a další.
Česko si v pátek připomene výročí událostí spojených se 17. listopadem. A to nejen fašistických represálií a popravených studentů v roce 1939, ale i událostí o padesát let mladších. Města v celé republice čekají pietní shromáždění, demonstrace i různé kulturní akce. Kromě oslav je to i příležitost k zamyšlení a inventuře toho, jaká je naše 28 let trvající cesta s nově nabytou svobodou a demokracií. Jsme spokojení se životem ve svobodě a demokracii nebo bylo před rokem 1989 lépe?
Komunisté, disidenti a demokrati budou ve studiu diskutovat o tom, s čím jsou spokojeni a co jim naopak v životě české společnosti nejvíce vadí. Budou vyjadřovat i ke dvěma událostem historického významu: k našemu vstupu do NATO, integraci mezi členské státy Evropské unie a také k dalšímu směřování demokracie.
Pořad vysílá ČT 1 živě od 21:25 hodin.
MorningStar přetiskl projev MARTINA LEVYHO z nedělní schůze výkonného výboru KS Británie
Sobotní londýnská konference, organizovaná Výborem 100. výročí Ruské revoluce, byla obrovsky silnou oslavou všeho, co znamenala Říjnová revoluce, inspirující nás k boji a k vítězství ve dnešních bitvách.
Heslem, jež hýbalo ruskými masami k nastolení sovětské moci, bylo „Mír, chléb a půdu“. Teď je svět mnohem složitější. Přesto mír zůstává kritickou záležitostí a, stejně jako v roce 1917, nejvíce jej ohrožuje imperialismus.
Imperialistické války mohou probíhat přímo nebo pomocí náhradníků, a mohou být vybojovávány spíše za ekonomickou nadvládu než k územnímu růstu, ale pořád to jsou války imperialistické.
A, jak řekl na sobotní konferenci, ruský komunista Sláva Tetekin (známý i z posledních mezinárodních konferencí KSČM v Praze; pozn. překl.), nebezpečí jaderné války od zániku Sovětského svazu narůstá.
V Dekretu o míru, přijatém 8. listopadu 1917, ruská dělnická a rolnická vláda vyzývala zvlášť třídně uvědomělé dělníky Velké Británie, Francie a Německa, aby „pochopili povinnost, jež teď před nimi stojí, zachránit lidstvo před hrůzami války…“ Ona povinnost zůstává.
Chléb je dnes možné brát jako metaforu k udržení zdrojů pro přežití a k důstojnému životu. Takže v Británii to je o placení, zlomu uzavření veřejného sektoru a o penzích a dávkách.
Celosvětově, jak poznamenala v sobotu indická komunistka Brinda Karatová (proslulá senátorka, zvolená za KS Indie-marxistickou - CPI(M); pozn. překl.), vlastní osm mužů tolik co 3,6 miliardy lidí, kteří tvoří nejchudší polovinu lidstva.
A, ačkoli chudoba nikde v Británii není tak ostrá jako v mnoha zemích třetího světa, dramaticky se zhoršuje, a máme tu krizi nízkých plateb, takovou, že existují dělníci, kteří se musí spoléhat na potravinové banky, situaci, která se stane mnohem horší s vytlačením Universal Creditu (britský systém vyplacení určitých dávek lidem s nízkými příjmy; pozn. překl.).
Podíl investorů na podnikových ziscích mezitím vzrostl z deseti procent v 70. letech na dnešních 70 procent.
Půda zůstává pro rolníky rozhodujícím problémem v mnoha částech světa. Ale půda je také místem k žití.
Dnes b Británii 1,2 milionu lidí čeká na obecní bydlení, zatímco developeři staví domy na prodej, jež si zvlášť mladí lidé nemohou dovolit. Stále víc lidí je tlačeno do soukromých nájemných příbytků, s nichž třetina neodpovídá základním zdravotním a bezpečnostním normám. Nájemníci, kteří si stěžují, mohou být snadno vystěhováni, a bezdomovců je po celý čas hodně.
Půda je také o prostředí. Pozdější sovětská ekologie byla ve své době daleko před Západem a uvědomovala si potenciální nebezpečí globálního oteplování.
Ekologický program OSN uvádí, že průměrná teplota vzroste do roku 2100 o katastrofické 3°C, nebudou-li skleníkové emise podstatně sníženy pod hodnoty z Pařížské dohody. Kapitalismus ohrožuje systém stabilního života planety.
Říjnová revoluce byla také o rovnosti. Deklarace práv národů, podepsaná 15. listopadu 1917, vyhlásila rovnost a svrchovanost národů, s právem na sebeurčení.
Ve své době to bylo nesmírně silné poselství, přímá výzva vůči kolonialismu a rasismu. Tyto problémy jsou s námi stále - konkrétně pro britskou dělnickou třídu nad Irskem- a zvlášť nad Palestinou, přesně 100 let po nechvalně proslulé Balfourově deklaraci.
Rovnost také znamenala rovnoprávnost pohlaví, překonání útlaku žen. Zde Sovětský svaz učinil obrovské, i když neúplné, pokroky.
Pro nás je i dnes velmi živým problémem - nejen mezera mezi pohlavími, ale považování žen za věci a jejich ponižování, jak odhalují Weinsteinnova obvinění a „nepatřičné chování“ některých poslanců a vládních ministrů.
Revoluce byla také o demokracii- jak skutečné demokracii se spoluúčastí dělnické třídy, vyjadřované sověty, tak oproti omezené buržoazní demokracii, kde moc určuje bohatství.
V roce 1952, na vrcholu studené války, sovětské vedení navštívilo třídně nejuvědomělejší síly na Západě ke zvednutí praporů demokracie a národní svrchovanosti.
To platí stejně jako dnes, s EU coby největším ohrožením schopnosti pracujících prosazovat politiku ve svém vlastním zájmu, a s vládou Theresy Mayové plánující shrábnout diktátorská oprávnění Královské rady.
Ale revoluce byla nakonec samozřejmě o socialismu, o veřejném vlastnictví a vzetí moci z rukou velkostatkářsko-kapitalistické třídy. Socialismu nelze dosáhnout bez takové změny státní moci.
Politika Labour (Party) pod Jeremy Corbynem představuje rozchod s pravicovým reformismem a poskytuje ve změněném politickém klimatu příležitost lid této země, vedenému třídně nejuvědomělejšími silami, budovat široké hnutí k vypořádání se se základními otázkami, jako je veřejné vlastnictví výrobních prostředků a povaha imperialismu, NATO a státu.
Před námi nicméně leží zuřivé bitvy s vládnoucí třídou. Povinností naší strany je mobilizovat dělnickou třídu do těchto bitev a za levicovou politiku, dát vedení a vzdělávat dělnickou třídu, aby pochopila své historické poslání.
Proto potřebujeme mnohem mohutnější stranu, včetně obnovy naší síly v průmyslu. 100. výročí Říjnové revoluce nám k tomu dává příležitost.
Máme materiál a máme okamžik.
Mluvme směle o tom, čeho socialismus dosáhl. SSSR, jak řekl Sláva Tetekin, se nezhroutil, byl zrazen. Ale socialismus stále existuje a v dnešním světě narůstá.
místopředseda ÚV KSČM Josef Skála bude v pátek 17. 11., hostem pořadu Události, komentáři speciál České televize. Jeho tématem bude diskuze k výročí 17. listopadu 1989. „Od listopadu 1989 do listopadu 2017 – kam jsme došli? Kam jsme chtěli, nebo úplně jinam? Tehdejší ideály versus realita. Konec liberální demokracie? Nejen u nás, ale i v dalších západních zemích… Skončila s nástupem A. Babiše polistopadová éra? Co chtěli tehdejší studenti a co chtějí ti dnešní? Pravda a láska, multikulturalismus – přežité koncepty? Rozdělená společnost, projevy rasismu a xenofobie – příčiny a co s tím. Pravo-levé dělení společnosti: je ještě aktuální, nebo už je dělicí čára jinde? Zůstat v EU, NATO? Má být více referend? Kdo/jaký typ osobnosti by měl být prezident? Jaké jsou největší problémy současné éry? A jaké jsou největší její klady? Jako bychom na ně často úplně zapomínali…“
Pořad vysílá ČT24 mimořádně již od 20.00 hodin.
Vlády a říše přicházejí a odcházejí, ale lidé zůstávají! I tak by mohla vlastně začít má další politická pohádka "Sen noci listopadové". Nejinak tomu bylo i na územích našich dávných předků. V uplynulých dvou miléniích se i zde, stejně jako jinde, střídaly říše a vlády mocné i nemocné. Po Velké válce tří bratranců, kdy se v zápětí mezi sebou mydlil téměř celý svět, nastala po rozpadu mocnářství nová epocha našich dějin. Sprostý lid vyrazil do ulic a strhával nenáviděné symboly doby temna a útlaku národa. Vyhlášen byl společný stát československý. Lidé se radovali a jásali, neboť čekali, že si svůj stát budou řídit a spravovat sami, že se jim bude žíti v novém lépe. Jaké však bylo jejich brzké vystřízlivění, když se jimi zvolení zástupci vydali cestou kapitalistickou. Bohatí bohatli a chudí chudli. V krizových létech pak lidé vystupovali za svá práva, za důstojný život, práci, proti hladovění. Odměnou však jim byly mnohdy jen kulky vystřelené ze zbraní místím četnictvem. A jako každá krize nezdravého společenského řádu, i tato byla ukončena do té doby nejhorší světovou válkou, národ byl zase poroben a nad zemí černota. V květnu 1945 však slunce skutečně vyšlo z východu a zalilo i naši zemi, národ jásal a na válečných troskách počal budovat novou, skutečně lidovou zemi, svoji československou. Ale dlouhé prsty kapitálu, nechtěly dobrovolně opustit své posty a proto národ v dobách únorových, rázně řekl jim svůj vzkaz. Nastala doba tvrdé lopoty a dřiny, kdy v potu krve vzkvétala naše vlast. Pastoušky nové byty nahradily, a bída s bezmocí byla rostoucí životní úrovní lidí vystřídána. Ale jak říká staré moudré přísloví "pálilo i v zemi zdejší někoho i to bidlo nejkrásnější". A národ opět vyšel do ulic, cinkal klíči od svých ložnic i zpíval sobě písně nejkrásnější a blahoslavil novou svobodu v zemi zdejší. Zvolena nová vláda lidu byla, brzy do područí kapitálu uvržena. Stát rozvrácen, oslaben a majetek v potu krve vytvořený velmi rychle rozkraden. Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Pastoušky, bída a bezmoc opět zalily tu to zem. I strašidlo válečné obchází kolem zas. A co národ? Probudí se snad z listopadového svého snění, vyrazí do ulic, či bude dále trpět v područí kapitálu? Kdo ví, to ukáže až čas?
Vladimír Koníček, poslanec PS PČR za KSČM, bude dnes hostem pořadu 90´ České televize. Tématem budou církevní restituce.
Pořad vysílá stanice ČT 24 od 20.00 hodin.
Za přítomnosti poslankyně Květy Matušovské se 9.listopadu konalo ve Svitavách Vzpomínkové setkání ke 100.výročí VŘSR a Dekretu o míru.
Účastníc s velkou pozorností nejprve sledovali působivý starý dokument o VŘSR a V.I.Leninovi, který zachycoval nejen rok 1917, ale také současnost v tehdejším Sovětském svazu.
Na něj vhodně navázal se svým vystoupením předseda OV KSČM Josef Bohatec, který hovořil o odkazu VŘSR pro dnešek.
Překvapením v tom nejlepším smyslu slova pak byli mladí členové KSČM z Litomyšle, Jiří Jiruše a Max Olšan, kteří se podělili o historické události roku 1917, vysvětlili pojmy dekretů, a to nejen Dekretu o míru,ale také Dekretu o půdě i Práva na sebeurčení národů. Jejich vystoupení svědčilo nejen o tom, že se tématu maximálně věnovali, připomněli jména hlavních aktérů, ale přivezli i řadu knih, které nechali kolovat.
O své vzpomínky z dob studií v SSSR se s přítomnými podělil i Jaroslav Drozdek, zazněly rovněž úryvky z knihy Johna Reeda „Deset dní, které otřásly světem“.
Všichni jsme si znovu uvědomili, jak je důležité znát minulost, ale hlavně nutnost objektivního vysvětlování historie. Že to jde a umí to výborně i mladí, tak o tom jsme se přesvědčili právě 9.listopadu ve Svitavách.