KSČM

Prvomájové oslavy v Moravské Třebové

Moravskotřebovští se sešli u příležitosti oslav svátku práce na "svém" již tradičním místě, na hřišti v Sušicích. Za slunného počasí zde přítomní strávili hezké sváteční odpoledne, kterým provázel Václav Opasek. Přítomné pozdravili a vše dobré popřáli předseda MěV KSČM Moravská Třebová Josef Odehnal, předseda OV KSČM Svitavy Josef Bohatec, poslankyně PČR Květa Matušovská, starosta města Miloš Izák a místostarosta Pavel Brettschneider. S hlavním projevem vystoupila radní města a krajská zastupitelka Hana Horská, která vyzdvihla odkaz tohoto dne a přítomné seznámila s aktivitami v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v rámci kraje. Následně přítomné pozdravil i předseda KV KSČM Pardubice Jan Foldyna. K tanci a poslechu hrála hudební formace Domino Miloše Beyera. Připraveny byly různé atrakce pro děti, nechyběla ani soutěž o ceny. S několika vstupy zpestřily sváteční odpoledne také mažoretky Espiral z Moravské Třebové.

Prvomájové oslavy ve Svitavách

Svitavské náměstí Míru hostilo jako již tradičně prvomájové oslavy svátku práce. Celým slavnostním dopolednem provázela místopředsedkyně OV KSČM Svitavy Lidmila Kružíková. S hlavním projevem vystoupila poslankyně Květa Matušovská a májovou zdravici připojil předseda OV KSČM Svitavy Josef Bohatec. K poslechu zahrála dechovka ZUŠ ze Svitav a pro potěchu a radost všem zatančily mažoretky z taneční skupiny Srdíčku. I svitavské oslavy byly sluníčkové. 

Prvomájové oslavy v Litomyšli

V krásném prostředí Toulovcova náměstí v Litomyšli, za sluníčkového počasí proběhly letošní oslavy svátku práce. Dopolednem provázel předseda OV KSČM Svitavy Josef Bohatec, jenž ve svém vystoupení upozornil na nebezpečí automatizace průmyslu 4.0 na pracovní místa pro manuálně pracující v "montovnách", kterých v první fázi může zmizet v naší zemi až 400 tisíc. V hlavním projevu poslankyně PČR Květa Matušovská připomněla vznik a historický vývoj tohoto památného dne a jeho odkaz dnešku. Litomyšlští připravili panelovou výstavu plakátů a fotografií z prvomájových oslav v Litomyšli v dobách minulých, kterou uvedl a slovem provedl místopředseda ZO KSČM Litomyšl Max Olšan. K dispozici byly přítomným májové Haló noviny, usměvavá sluníčka a další suvenýry.

KSČM v médiích - NEPROPÁSNĚTE!

Pořad vysílá Rádio Impuls od 18.00 hodin.

Ptačí chřipka u nás skončila

Filipíny uprostřed asijského přeskupení sil

Filipíny, po celá desetiletí pokulhávající, chudé a trpící nesčetnými neduhy, jsou náhle v čele, míchají celou asijsko-pacifickou oblastí a nutí západní imperialisty k přeskupení.

Do Manily, kde se USA toulávaly, aniž by jim v tom kdo bránil, teď v dobrém, na symbolické návštěvy, vplouvají ruské válečné lodě. 6. ledna 2017 filipínský prezident Rodrigo Duterte vstoupil na palubu ruského protiponorkového plavidla Admiral Tributs, hovořil s jejími důstojníky a potom hlasitě a jasně prohlásil: „Přátelé, buďte zdrávi! To je od srdce; doufám, že se vrátíte častěji.“ Rusové budou rozhodně šťastní, že se vrátí! Associated Press (AP) napsal 6. ledna: „Ministr obrany Delfin Lorenzana, který na lodi Duterteho doprovázel, se optimisticky vyjádřil o »začínajícím přátelství« mezi obrannými složkami těchto dvou zemí poté, co se setkal s činovníky ruského vojenského námořnictva. „Společná touha po míru v oblasti i ve světě z nás udělala dobré partnery, spolupracující a koordinující k poklidným a bezpečným mořím pro všechny,“ pronesl Lorenzana na palubě Admiral Tributs. Na své cestě do Ruska počátkem prosince (2016) řekl, že souhlasí s funkcionáři ruské obrany o dokončení memoranda porozumění, jež bude základem budoucí vojenské angažovanosti, včetně společných vojenských cvičení, tak, aby mohlo být podepsáno během Duterteho plánované cesty do Ruska...“

Prezident Duterte otevřeně obdivuje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Má v plánu v dubnu navštívit Moskvu, a už vyslovil naději, že se Rusko stane „spojencem a ochráncem“. Filipíny se také rychle přibližují k Číně. Došlo k významnému zlepšení bilaterálních vztahů. Napětí kolem sporných území v Jihočínském moři se postupně snižuje a Manila považuje Peking stále více za svého nového, mocného spojence, investora a partnera, rozhodně ne za nepřítele. Obořil se na USA, EU a OSN, (nazývajíc bývalého prezidenta USA Baracka Obamu „zkurvysynem“ a vyzývajíc ho - táhni do pekel!), a zároveň definoval Čínu coby „nejlaskavější národ“. Tenhle druh rétoriky, natož politiky, Západ nikdy nemůže přehlížet nebo prominout. Pár sestávající z předních filipínských akademiků, Eduarda a Teresy Tademových, vysvětlil nový směr zahraniční politiky své země: „Trend je jasný: pryč od Západu, směrem k Číně a Rusku. Myslíme si, že [Duterte] brzy dosáhne územní dohody s Čínou. Prezident Xi Jinping projevuje spoustu dobré vůle. Věci běží potichu, ale nějaké ústupky už jsou vidět: naši rybáři už mají povoleno vracet se do sporné oblasti. Čína se zavazuje k zahraniční pomoci a investicím a slibuje, že opět zprovozní naše železnice.“

Ale Dr. Reynaldo Ileto, přední filipínský historik, se obává o Duterteho přežití, bude-li s přeskupením v oblasti postupovat příliš rychle: „Nemůže se rozejít se Spojenými státy příliš rychle… zabili by ho.“ V té době jsme v Manile diskutovali o zavedeném schématu, způsobu, jakým Západ zachází s „bouřícími se“ zeměmi a jejich vládami: s Ukrajinou, Brazílií, a dokonce s bývalou filipínskou prezidentkou Glorií Arroyovou. „Arroyová se posunula blíže k Číně“, vysvětlil dr. Ileto: „Obžalovali ji z korupce. Jediný Duterte ji dokázal propustit.“ Znepřátelit si Čínu, dokonce ji provokovat k vojenskému konfliktu, bylo základem zahraniční politiky USA v Asii, alespoň během posledních let Obamovy správy. Tento nebezpečný trend bude s největší pravděpodobností pokračovat, dokonce zrychlovat, od doby, kdy se Donald Trump ujal úřadu. Zarputilé odhodlání prezidenta Duterteho dosáhnout mírového ujednání s Čínou jej může dostat na seznam západního impéria, kam udeřit. Profesor Roland Simbulan z fakulty společenských věd Filipínské univerzity potvrzuje to, co už naznačil dr. Ileto: „Jestli se Duterte přesune příliš rychle, armáda ho svrhne. Je to outsider. Policie a armáda vyvolávají zášť proti němu. Mnozí místní vysocí vojenští velitelé byli vycvičeni, a často i korumpováni, Spojenými státy. Duterteho protiamerická a antiimperialistická politika přesahuje rétoriku; je skutečná. On je konfrontační, je proti zahraniční politice USA vůči Filipínám i světu.“ Prezident Duterte není jen - jak o sobě prohlašuje - socialistou, je i pragmatik. Pro něho je tohle nejlepší doba, aby využil zmatku, vyvolaného nastupující vládou Donalda Trumpa a jeho častých protiasijských výlevů. Japonský premiér Shinzo Abe hledá nové spojence uvnitř asijsko-pacifické oblasti i mimo ni. Jeho zem je v chaosu, vyděšená Trumpem a jeho doktrínami. Čína a Rusko mohou být pro Duterteho dvě nové spřízněné duše, ale nelze ani opomíjet, že Tokio má hluboko do kapsy. Abe se během své dvoudenní návštěvy Filipín zavázal, že poskytne 1 bilion jenů (8.7 mld. $) k finanční pomoci a investicím. Také slíbil, že pomůže s upadající infrastrukturou a s plavidly a letadly pobřežní strážní služby. Japonsko je pro Filipíny největším poskytovatelem pomoci, což je významným zdrojem příjmů - nečeká se, že by japonská pomoc byla nezištná. Analytici jasně chápou, že Abe využívá veškerého diplomatického umu a finančních pobídek, aby přilákal prezidenta Duterteho zpět do americko-japonského tábora, a dokonce aby upustil od nového spojenectví, které se teď utužuje mezi Filipínami, Čínou, Ruskem a možná Vietnamem. Je to složitá a nebezpečná hra, jež nakonec může vést až k válce, dokonce ke globálnímu konfliktu. Není nejmenších pochyb, na čí straně Japonsko stojí. Japonsko i Filipíny mají územní spory s Čínou, ale zatímco Filipíny se nedávno odhodlaly ke kompromisu a k mírovému řešení, Japonsko stále více volí cestu konfrontace. Premiér Shinzo Abe si je dobře vědom skutečnosti, že Filipíny budou hostit jednání ASEAN a jsou tak v postavení, kdy kontrolují zaměření a ovlivňují jazyk společných komuniké. Proto je ochoten (alespoň metaforicky) zpívat sladké svůdné písně v Duterteho skromném domově v Davao. Je vysoce nepravděpodobné, že by prezident Duterte utlumil spolupráci s Pekingem jen kvůli tomu, aby získal pár obstarožních strážních plavidel navíc nebo extra dávku zahraniční pomoci. Nicméně je pravděpodobné, že bude i nadále zachovávat těsný vztah s Tokiem, jak jeho zem činí po celá desetiletí. Aby to zdůraznil, prohlásil na setkání s premiérem Shinzo Abem: „V Tokiu jsem řekl, že si Japonsko zaslouží své právoplatné místo v postavení přátel Filipín…Dovolte mi, abych dnes večer zopakoval, že Japonsko je přítel bližší než bratr. To znamená, že Japonsko je přítelem nad jiné.“ Snad, nebo možná ne… Tohle je extrémně kritický okamžik pro Asii. Čína a Rusko jsou na vzestupu, zatímco staří spojenci Západu, včetně Japonska, Jižní Koreje a Taiwanu jsou buď v úpadku, nebo v tísni. Filipíny a Vietnam propočítávají své příští posuny. Thajsko, Malajsko a dokonce Indonésie si náhle nejsou jisté svými dříve spolehlivými prozápadními postoji. Otec imperialistického „asijského pilíře“, prezident Barack Obama, skončil. Na trůnu je agresivní, protiasijský předák Donald Trump. Když dojde na Impérium a jeho účast v Asii, vše se stává ještě horším, než bylo. Je jasné, že Západ není ochotný tolerovat, že Peking nebo dokonce Čína vede svůj vlastní kontinent. Washington se teď musí vypořádat s další překážkou vůči své absolutní vládě. Druhdy plně poslušná a pokorná chudá někdejší kolonie Spojených států, Filipíny, náhle řve, napíná svaly, nezávisle vyjednává co nejlepší dohody a hledá si svůj vlastní osud. Ještě před rokem to celé bylo nepředstavitelné, ale teď k tomu došlo. Celý asijský kontinent to pozoruje, a stejně tak, s největší pravděpodobností, veškerá politická, vojenská a zpravodajská reprezentace Západu. Je to hodně rychlý proces (až nebezpečně rychlý, říkají mnozí v Manile), a Washington se sotva může držet mimo tyto změny. President Duterte vládne své složité zemi teprve něco přes půl roku, a už tu dochází k rozsáhlému zásadnímu vývoji. Ruské válečné lodě navštěvují Manilu a diskutuje se o budoucích společných cvičeních, dokonce už se plánují. Čína a Filipíny hovoří o míru, přátelství, spolupráci a dokonce o železnicích. Vietnam a Filipíny se vzájemně přibližují. Japonsko náhle přichází jako skromný přítel, ne jako ekonomický tyran. Rok 2017 bude pro Filipíny rozhodující: zem se stane jedním z hlavních katalyzátorů změn v Asii, jinak by se mohla zhroutit, být zničená, zvenčí nebo zevnitř s podstatnou vnější „pomocí“.

Vážení přátelé,

Předčarodějnický slet …

tak jsme nazvaly naše přátelské posezení Levicového klubu žen ve Svitavách. Uskutečnilo se mezi Velikonocemi a čarodějnicemi /19.dubna/, nálada byla výborná, pochutnaly jsme si na domácí kuchyni / ženy mají opravdu zlaté ruce/, u stropu v restauraci visela krásná čarodějnice/příjemné dokreslení našeho „sletu“/,ale samozřejmě jsme také pracovaly.

Dávaly jsme náměty našim zastupitelům – nepořádek na sídlišti u nádraží, kde není ani žádná cukrárna nebo kavárna, poslední restaurace, která funguje a kde se scházíme, bude pravděpodobně zavřená, a tak bych mohla pokračovat. Ale protože se ženy nedají, budeme tak dlouho kritizovat a mít připomínky, až se „ledy pohnou.“

Blíží se májové oslavy, je tedy samozřejmé, že LKŽ bude opět aktivní. Členky pomohou při organizaci prvomájového setkání, nebudou chybět ani při pietních aktech u příležitosti 72.výročí konce II.světové války a řada z nich bude znovu pracovat v okrskových volebních komisích.

Jak je vidět, svitavské ženy opravdu nemají ruce v klíně, jsou velice činorodé a to je dobře. Bez nich by se spousta akcí ve Svitavách nekonala.

Na fotografiích : čarodějnice u stropu a pod ní členky LKŽ ve Svitavách

Labour může tyhle volby vyhrát – jestli se všichni spojíme k boji

Nejnovější dějiny ukazují, že radikální hnutí mohou zvítězit, i když na první pohled nemají šanci, a pokrokáři a straníci všeho druhu mohou Corbynově Labour Party přinést vítězství.   

Od 18. dubna, kdy Theresa Mayová vyhlásila všeobecné volby, přidaly se k Labour Party tisíce lidí (přes 2 500 podle Corbynova Twitteru; pozn. překl.), nejen proto, že jsou znechuceni tím, co Toryové dělají naší společnosti, ale i proto, že vědí, že tyhle volby jsou jedinečnou příležitostí. Pro mnohé z nás poprvé máme Labour party, která se zavázala skončit s úsporností a provést strukturální změnu, nutnou k zásadnímu přerozdělení bohatství a moci v Británii.

Tato politika je neobyčejně populární. Přesto je před námi stále obrovská výzva, před níž si nemůžeme dovolit selhat. Ti, kdo deklarují jako předem hotovou věc značnou toryovskou většinu, zcela jasně nesledovali události posledních dvou let dostatečně zblízka. Donald Trump je prezidentem Spojených států, Británie odhlasovala odchod z EU a Leicester City vyhrál první ligu. Na druhém břehu Kanálu Jean Luc Mélenchon, který vede lidové hnutí La France Insoumise  (Nezkrocená Francie), se může dostat do druhého kola francouzských prezidentských voleb. Přitom před měsícem měl v průzkumech 10 %. Žijeme v období, definovaném volebními zvraty a neschopností expertů předpovídat.

Neměli bychom podceňovat moc radikálních hnutí  uspět i když nemají šanci a dosáhnout průlomu zvenčí- a Corbynova Labour party je přesně ten případ. Stejně bychom neměli podceňovat úroveň hněvu v systému, v němž 16 milionů lidí nemá v bance ani 100 £, zatímco ti nejbohatší a nadnárodní společnosti mají uvedeno 70 mld. £ jako daňové úlevy pro příštích několik let.

S masovou kampaní lze labouristickou alternativu přednést voličům v každé části země a učinit z těchto voleb nejprostší rozhodnutí, před jakým kdy voliči stáli: chceme Británii, jež usiluje o miliony nebo o milionáře?

Podnět přinesly některé technologie, jež mohou pomoci dát této kampani sílu. Naše telefonní agitační webová stránka dovoluje aktivistům volat našim stoupencům z pohodlí domova, aby je informovali o místních akcích kampaně. Naše společná stránka (https://www.theguardian.com/politics/momentum na stránkách britského deníku The Guardian; pozn. překl.) umožnila stovkám aktivistů cestovat společně na kampaň v nedávných doplňovacích volbách, aby tak pomohli Labour zaklepat během jediného dne na všechny dveře ve městě Stoke (250 000 obyv.). Stejně tak vedli kampaň od domu k domu pro Labour i jinde. Aktivisté hnutí Momentum jsou organizovaní ve svých komunitách v mnohem větším rozsahu a poskytují solidaritu těm, kteří čelí následkům vandalismu Toryů. Od podpory potravinových bank k pomoci při zakládání družstevních záložen a poradenství v bydlení, tito aktivisté pomáhají vyplnit prázdnotu, vytvořenou škrty konzervativců a prohlubovat základnu Labour party v komunitách po celé zemi.

Než jsem začala pracovat pro Momentum, byla jsem učitelkou na základní škole. Pomáhala jsem udržovat ve skladu zásoby ovoce a cereálních tyčinek pro děti, které přicházely denně hladové- nespravedlnost, jež by skončila zavedením školní stravy zdarma, jak má Labour v politickém programu. (viz https://www.theguardian.com/education/2017/apr/06/what-does-labour-school-meals-policy-mean-for-families-teachers-and-politicians . Kdo bude mít jako první odvahu tohle okopírovat? Pozn. překl.) Tak tomu bylo v roce 2014, předtím, než prošlo nejhorší seškrtání různých dávek. Nedokážu si představit, jaký by byl stav britských škol v roce 2022, po dalších pěti letech vlády  Toryů a toryovského Brexitu, jenž hrozí další privatizací našich veřejných služeb, deregulacemi naší ekonomiky a přeměně Británie na daňový ráj s jedním procentem.

Všichni máme povinnost zajistit, že se tahle Antiutopie (opak Utopie Thomase Mora; pozn. překl.) nestane naší realitou. Momentum využije inovačních technologií a sítí stovek aktivistů napříč zemí k mobilizaci členské základny Labour, budování kampaní zdola a získávání těch, kteří už dlouho pociťují, že je politická reprezentace ponechává odstrčené do pozadí.

Nikdy jsme neřekli, že to bude snadné, jakkoli se dynamická energie a Corbynův přístup od základů jeví vzrušující a transformativní. Řekli jsme, že je nutno nabrat kurs pryč od přístupu, jenž podporoval kolaps levicových stran rozvinutého světa. Labour může zvítězit, ale musíme se k boji spojit všichni. Jestli pokrokáři a všichni členové Labour Party nastoupí do kampaně za Labour, můžeme zvolit nejpokrokovější, nejúčinnější vládu v dějinách země.

Májové a pietní akce v roce 2017

6.4. pietní akt – památník Cihláře Moravská Třebová – 6.4.2017 v 11,00 hodin ČSBS + KSČM

29.4. – pietní akt Javoříčko – 9,30 hodin

1.5.  Májové setkání s občany

Litomyšl od 9 hodin Toulovcovo náměstí, reprohudba a výstavka, zdravice

Svitavy od 10 hodin náměstí u fontány, dechová hudba, mažoretky, zdravice  

Sušice od 13,30 hodin – skluzavka, koně, mažoretky, hudba, střelba

7.5.  – pietní akt Dětřichov – od 18,00 hodin společně s OÚ

7.5. – Litomyšl – sokolovna a hřbitov

7.5. – Dolní Újezd – kladení zajistí ZO Litomyšl

8:5. – Svitavy od 9 hodin u Rudoarmejce

8.5. – pietní akt  památník Osvobození – park u Muzea – 9,30 hodin

8.5. -   pietní akt Přední Arnoštov  -  s OÚ Měst. Trnávka – 11,00 hodin památník Rudoarmějců

8.5. – pietní akt Jevíčko – hrob obětí fašismu – hřbitov – 13,30 hodin  

8.5.  -  pietní akt  Víska u Jevíčka -  památník osvobození  - 14,00 hodin – společně s OÚ

8.5. – Polička – od 14 hodin, centrální hřbitov

25.6. – pietní akt Ležáky  - 9,30 hodin - delegaci za OV KSČM bude dohodnuta na jednání OV dne 30.3.2017. Jinak na akci dle dohody zájemců. Zaj. CR.

18.6.  – Dětský den – areál v Sušicích od 13,00 hodin