Prohlášení Světové rady míru k rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se KLDR

Světová rada míru vyjadřuje své vážné znepokojení nad nedávno schválenou rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů číslo 2371/2017 ze dne 5. srpna 2017 o uložení nových sankcí vůči Korejské lidově demokratické republice a jejímu lidu.

Světová rada míru stojí pevně za právem korejského lidu rozhodovat samostatně a bez jakéhokoli zahraničního zásahu o své budoucnosti a odmítá hrozby vlády Spojených států amerických a jejích regionálních spojenců proti suverenitě Korejské lidově demokratické republiky.

Světová rada míru  odsuzuje nová vojenská cvičení Spojených států amerických, Jižní Koreje a Japonska v této oblasti, stejně jako vojenskou přítomnost více než 28 000 amerických vojáků na jihu Korejského poloostrova. Umístění amerického protiraketového sytému THAAD v Jižní Koreji představuje další vystupňování strategie vyhrožování, vycházející z možnosti prvního útoku bez možnosti odvety.

Světová rada míru usiluje o zákaz všech jaderných zbraní ve světě, odmítá však jednostrannou propagandu proti "jadernému programu" Korejské lidově demokratické republiky. Zároveň Světová rada míru podporuje a požaduje mírové urovnání sporů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou a nahrazení dohody o příměří z roku 1953 komplexní mírovou dohodou obou stran.

Světová rada míru nesouhlasí s dalšími sankcemi proti Korejské lidově demokratické republice, které slouží k trýznění korejského lidu a jsou ve skutečnosti formou agrese i přípravy na možnou vojenskou intervenci, podobně jako v případech Iráku a Libye.

Legitimní obavy Korejské lidově demokratické republiky nemohou být potlačeny sankcemi a hrozbami, snahou umlčet lid a vnucením geostrategické kontroly imperialistické dominance, která znamená skutečnou hrozbu pro mír a stabilitu v regionu. Zvláště v těchto dnech Světová rada míru připomíná, že Spojené státy americké jsou nejen jedinou zemí, která kdy použila atomové bomby při zločinu v Hirošimě a Nagasaki před 72 lety, ale zároveň i státem, který dokonce ani dnes neodmítá možnost prvního úderu jadernými zbraněmi.

Světová rada míru potvrzuje svou podporu korejskému lidu v jeho zápase proti imperialismu, za obranu své suverenity, za demilitarizaci a jaderné odzbrojení v regionu a za nezávislé a mírové znovusjednocení Koreje.

Organizace spojených národů by měla respektovat a bránit zásady své zakládající Charty a neporušovat je!

Sekretariát Světové rady míru, 9. srpna 2017

NAFTOVÉ MOTORY A CTIHODNÍ MUŽI

Představte si, že byste našli u jednoho stolu ty nejhorší zabijácké podvodníky, o jakých jste kdy slyšeli: Jacka Rozparovače, Al Capona, Bonnie a Clyda, Sériového vraha, možná piráta Černovouse, jistě jednoho či dva chladnokrevné teroristy. Ty nejhorší! Bez ohledu na to, zda by nabízeli pašovanou skotskou, jo-ho-ho rum nebo výčepní gin, normální občan by se chtěl rychle dostat pryč.

Spusťte oponu, změňte scénu. Atmosféra v sídle vlády v Berlíně 2. srpna je úplně jiná, ani trochu podobná. Přítomní, většinou v pečlivě střižených oblecích, sedí v křeslech potažených měkkou kůží a z broušených skleniček srkají aromatické drinky. Co jsou zač? Němečtí mocní!

Jejich téma, zdaleka ne tak příjemné jako křesla, v nichž sedí, navodil Volkswagen, nebo spíše vnitřnosti jeho naftovými motory vybavené vozy. Bylo dost zásadní; VW je nejen největší světový výrobce aut, tento průmysl je nejsilnější v zemi, jejíž ekonomický úspěch závisí na jeho reputaci; silné výkonné německé výrobky, vždy bezpečné a úctyhodné! Stejně jako nábytek a ti, kteří se sešli v tomhle bezpečném a úctyhodném jednacím sále.

Co se stalo? Jak napsal londýnský the Financial Times: „Po celém světě bylo až 11 milionů vozů vybaveno »porážejícím zařízením« ke snížení emisí oxidu dusíku - jen když byla testována.“ (11. ledna 2017) Od té doby se ukázalo, že VW nebyl jediný v tomhle záměrném podvodu. Totéž dělali konkurenti, Daimler-Benz (Mercedes) and BMW, i někteří dodavatelé.

Ale kdo bude nedůvěřovat tak proslulým značkám? Kolik snů vyvolávají, splněných i nesplněných! Daimler a Benz, šťastně spárovaní od roku 1926, se vždycky odvolávali na aristokratickou příchuť překrásné(-ho) Mercedes(-u). Další bohatí zákazníci dali přednost rázovitým BMW. V pojmech kvantity, nejlépe se prodávaly Volkswageny, v závislosti na objemu peněženky či portfolia se mnozí obraceli k dalším značkám stáje Volkswagen - k elegantnímu Porsche, dlouho propojeném manželstvím a penězi, nebo k Audi, SEATu, Škodě, Bentley, Bugatti, Lamborghini nebo Ducati, značkám, jež získalo impérium VW.

Jen málokteří, jako já, požehnáni dlouhým životem, ale svázaní dlouhými vzpomínkami, mají pár blyštivých snů, ale spíše hořkých vzpomínek při zaslechnutí těchhle jmen. Vím například o významných majitelích BMW, rodině Quandtových. Jako dcera Susanne Klattenová, s majetkem 22,5 mld. $ nejbohatší člověk v Německu, a po Angele Merkelové pravděpodobně nejvlivnější. Její mladší bratr Stephan Quandt má jen kolem 20 mld. $. Otec Quandt, významný sponzor nacistického hnutí, se podstatně podílel na vybavení Wehrmachtu zbraněmi, tvoříc svůj majetek rukama otroků v koncentračních táborech, často tak vyhladovělých, že jedli materiál, používaný jako náplň baterií vojenských vozidel. Sama paní Klattenová (rozená Quandtová; pozn. aut.) se těmito zločiny neprovinila a zřejmě řídí auto a velmi dobrou dohodu, ale ne soustruh nebo vrtačku. Ale její tlak proti omezování znečišťování vzduchu je pozoruhodný, a takové jsou i její příspěvky politickým stranám, jež o těchto otázkách rozhodují.

Nemohu také zapomenout, že v éře nacistů firmu Daimler-Benz vlastnil Friedrich Flick, významný finanční podporovatel Hitlera a významný zbohatlík na jeho válce, když k jeho nesmírnému bohatství přispělo 40-60 000 hladových otročících dělníků, přes 10 000 z nich svým životem. Lehce odsouzený po roce 1945, ale v roce 1950 omilostněný se stal nejmocnějším průmyslníkem z nich. Morálka jeho syna a dědice nebyla o nic lepší; v rozsáhlé „Flickově aféře“ se v roce 1983 zjistilo, že rodina ošidila národ o téměř miliardu na daních a podplácela všechny klíčové ministry či politiky, aby to přikryli.

Daimler-Benz, vždycky blízko špiček, ukázal morální zlepšení, když se vzepřel bojkotu OSN a prodeji vojenských vozidel apartheidní vládě v Jižní Africe.

Volkswagen se zrodil skandálem; založen Hitlerem, aby německým dělníkům poskytl vůz - „brouk“ - střádal každý měsíc jejich peníze předem, ale potom je převedl na výrobu zbraní dřív, než je kdokoli z nich dostal. Teprve po šestnáctiletém poválečném soudním sporu dostali podvedení - a přeživší - dělníci malou daňovou úlevu za ztracené peníze. VW také získal obrovské jmění tím, že použil 40 000 válečných vězňů, unesených dělníků ze zabraných oblastí a vězňů z koncentračních táborů.

Tyhle zločiny ale patří minulosti; jejich pachatelé už dávno zemřeli a nahradili je noví muži.

A jejich morálka? Každý měsíc vycházejí najevo nová fakta, VW byl nucen krok za krokem ustupovat, už souhlasil se zaplacením obrovských škod v USA za trik se zařízením, jež ukazovalo povolenou a ohlášenou úroveň emisí na kontrolách, ale jakmile z nich odjel, okamžitě přeřadil na vyšší stupeň znečištění ovzduší. Potom se přišlo na to, že to je praxe téměř u všech evropských vozidel s naftovým motorem, nejen u VW a Porsche, ale i u jejich konkurentů Daimler-Benz a BMW. A potom se zjistilo, že v tom jeli všichni společně, nejen s oxidy dusíku, ale ve všeobecném plánování a v cenách, odsouhlasených na přísně utajovaných kartelových schůzkách a dohodách - familiérně známých coby komploty!  

Věci se stále posouvaly pomalu. Potom jeden soudce nižšího soudu ve Stuttgartu rozhodl, že vozidla s naftovými motory, jež nevyhovují zákonem daným emisním limitům, by mohla být vyloučena z vnitřku měst; zdraví je přednější. To bylo vážné; kdyby to udělal Stuttgart, nemohl by to udělat i Mnichov, Hamburk nebo Berlín? Kdo by si potom koupil zakázaná vozidla? 

Něco se udělat muselo, takže bylo svoláno „Dieselové fórum“, s ministry dopravy a životního prostředí, s účastí velkých firem, hlav některých německých států, několika představitelů organizací, ale s nikým z těch, kteří dostali astma či rakovinu, ani s jinými oběťmi.   

To ale bylo přinejmenším nebezpečné pole. Kam až mohou zajít? Bavorský ministerský předseda, hlavní hráč svazu Křesťanské strany s Angelou Merkelovou, si stěží nemůže být vědom obrovské společnosti BMW ve svém státě. Hlavou Badenska-Wurttemberska je Zelený (jediný v takovém postavení), a jeho strana by měla být emisemi obzvlášť poplašena. Ale jeho předsednický palác je na doslech od hlavních továren, Daimler-Benz (s Mercedesem) a Porsche, hlavních opor jeho ekonomiky (a on okatě užívá státní Mercedes!). Pokud jde o samotný VW, 20 % je v rukou státu Dolní Sasko, jehož vláda je silně v rukou SPD (s několika Zelenými). Jak tvrdí tak mohou být? Volby, očekávané už za osm týdnů, jsou vždy drahé!

S ministrem životního prostředí mohou být trochu potíže, ale už ne s mnohem důležitějším ministrem dopravy Alexanderem Dobrindtem, ultrapravicovým politikem z Bavorska, který si udělal jméno na třech záležitostech: ostrém odmítání manželství stejného pohlaví, ještě ostřejším odmítání Die LINKE, o níž si myslí, že je nutno ji pečlivě sledovat nebo ještě lépe zakázat, a uvedením jeho jména na soupisu Greenpeace coby jednoho ze 33 lobbystů automobilového průmyslu. Před pár lety držel ochrannou ruku nad nezákonnými uhlíkovými emisemi; teď jde o oxid dusíku z naftových motorů.  

Otázkou na fóru bylo, jak nejlépe snížit jedovaté emise. Učinit nutné změny na technickém vybavení nějakých pěti 5 milionů vozů by bylo neskutečně drahé, až 1 500 euro na jednom voze, obrovská cena. Změnit jen programové vybavení, za 100 euro na vůz, by bylo mnohem, mnohem přijatelnější! Hladinu jedovatých látek by to sice bezpečné úrovni nepřiblížilo, ale každoroční příjmy výrobců aut by se snížily méně, což by byla malá cena za roky účelově tajně podváděné kontrolory, zákazníky, zákony, společnost a především lidské bytosti, především děti, které kvůli tomu umírají dříve, ne proto, že by chodily po prkně (druh středověké exekuce; pozn. překl.) nebo padaly v dešti kulek, ale oslabeny nemocemi umírají předčasně.

Někteří lidé protestovali, vyvěsili velký transparent ze střechy ministerstva dopravy s upravenou formulkou oxidu dusíku pod názvem „Fort NOx“. Nezábavnou reakcí bylo přesunout fórum k méně přístupnému ministerstvu vnitra. Je třeba zjišťovat, jakého rozhodnutí bylo dosaženo? Nakonec peníze nerostou na stromech - ani mnoho dalšího, i kdyby v tom lidé pokračovali. Očividný útěk byl označen jako „kompromis!“

Bylo mé otevřené srovnání s nechvalně známými zlými vrahy příliš kruté? Možná. Nakonec, jak druhdy řekl Shakespearův Antonius o vrazích Julia Caesara: „Tak všichni, všichni jsou úctyhodní mužové!“

Přátelé z Poličky

Neformální, ale už předvolební setkání absolvovala 15.srpna poslankyně a zároveň kandidátka do Poslanecké sněmovny Květa Matušovská s občany Poličky. A nebylo to v královském věnném městě, ale ve Svitavách.

Už podruhé si naši přátelé přijeli prohlédnout Svitavy, tentokrát to byl sportovní výšlap. Prošli si Svitavský stadion, pokochali se pohledem na novou sportovní halu, zacvičili si a stačili si povídat s K.Matušovskou. Je jasné, že otázky směřovaly do sociální oblasti, hovořilo se o slevách v dopravních prostředcích i o tom, že senioři nemají všude stejné podmínky pro využití volného času.

No a pak se šlo do Parku patriotů a Vodárenského lesa. Ve stínu stromů si hosté pročetli naučné tabule, vyzkoušeli své znalosti, ale především se prošli v krásném a vlastně původním prostředí, ve kterém byla zásobárna vody pro celé Svitavy.

Počasí bylo nádherné, tak jsme si všichni užili příjemný den, co víc jsme si mohli přát.

Lázek 2017

Sejdeme se na Lázku!

Opět po roce, letos tedy v sobotu 5. srpna, proběhne po již sedmadvacáté tradiční Setkání Čechů, Moravanů a Slováků na Lázku (u obce Cotkytle). Připraven je bohatý kulturní program, ve kterém vystoupí Duo Vašek a Pepa či dechová kapela Moravská veselka. Zpestřením bude ukázka letecké akrobacie v podání pilotů z letiště ve Starém Městě. Pro děti jsou připraveny soutěže, pro všechny pak občerstvení a možnost popovídat si se zajímavými lidmi.

Přijďte společně s námi prožít nádherné sobotní odpoledne!

Začátek akce v 11:30 hodin. 

Aktuálně z Ukrajiny

Trochu informační bomba: Ukrajina prý zrušila občanství Michailu Saakašvilimu, zachránci národního boje s korupcí a velké gruzínské „posile“. Stalo se tak prý proto, že v době vyplnění žádosti o občanství neuvedl, že je proti němu v Gruzii vedeno trestní stíhání... Což tak nějak ale věděli všichni. Co všechno se k té věci dá dohledat? A když už jsme na Ukrajině, tak co vlastně politicky a informačně bublá v Kyjevě? Tato zpráva je nečekaná, přijdou další? 

Sám Saakašvili zprávu, že už není ukrajinským občanem, zprvu popřel, pak ale prohlásil, že se z něj migrant rozhodně nestane, protože je „větší Ukrajinec než spousta tamních poslanců“, pohrozil Porošenkovi přinejmenším politickým koncem, zatímco někdejší kyjevské špičky už mu chtějí občanství zase vrátit, aby Porošenka v rámci vnitroukrajinského mocenského boje alespoň naštvaly… Celé je to poměrně bizarní stejně jako jinak vcelku zábavná spekulace, že si ukrajinský prezident prý jezdil do Gruzie domlouvat případný budoucí azyl, pokud by musel z Ukrajiny uprchnout. A „ubytování all inclusive“ si chtěl předplatit právě vydáním Saakašviliho, který je v Gruzii opravdu stíhán pro pestrou škálu zločinů, korupcí počínaje, a mám dojem, že byl dokonce vyšetřován i v souvislosti s vraždou. Právě jeho vydáním do vlasti by se navíc Porošenko efektně zbavil nepříjemného křiklouna a kritika, kterého mu navíc, proti jeho vůli, vnutily ještě Obamovic USA. A když už demokraté nejsou u moci, tak proč se té egomaniacké přítěže nezbavit, ne? Teprve uvidíme, jestli se to týká celého toho gruzínského „výsadku“, který po Majdanu přišel se Saakašvilim „pozvednout“ ukrajinskou ekonomiku i demokracii. Žádní zázraci to tedy rozhodně nejsou. 

Nicméně, otázkou je, jestli už Saakašvili opravdu nemá v USA žádné vlivné přátele a ochránce, aby ho opravdu vydali soudu do Gruzie. Nejspíš nemá smysl se tím zabývat teď, kdy vlastně ještě vůbec nic nevíme. Ale představa, jak si Saakašvili bez domova a občanství musí hledat uplatnění v nějaké další barevné revoluci… 

Osobně mě víc zaujal nově zveřejněný seznam asi osmi set státních podniků, které Kyjev musí pod tlakem Mezinárodního měnového fondu privatizovat. Kromě továren, divadel nebo třeba přístavů jsou v něm i cirkusy. Jak suše konstatoval ukrajinský deník Vesti, hrozí, že jim tam nezbudou už ani klauni… 

Zaznamenali jsme

Řecký ekonom, který se rozhádal s vládní stranou: Evropě vládne Německo. Česko nebo Slovensko jsou už dnes jeho koloniemi. A bude mnohem hůř...

Časopis Argument přinesl český překlad rozhovoru s řeckým ekonomem Kostasem Lapavitsasem, který pro italský deník La Repubblica popsal zrod nové Evropy, která prý rozhodně nebude přívětivější než Evropa stará. Bude to Evropa, které bude dominovat Německo, což podle názoru ekonoma není pro Evropu ani náhodou dobrá zpráva. Ani jedno vlídné slovo nemá ani pro 45. prezidenta USA Donalda Trumpa.

Prohlášení Světové rady míru k situaci ve Venezuele

Světová rada míru vyjadřuje své rozhodné odmítnutí stupňujících se hrozeb proti Bolívarovské republice Venezuela a deklaruje svou bojovnou solidaritu s lidem Venezuely a venezuelskými mírovými a antiimperialistickými silami, jmenovitě s Výborem za mezinárodní solidaritu. Probíhající provokace prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, koordinované s místní oligarchií a reakční opozicí, představují zjevné porušení zásad Charty Organizace spojených národů a hrubý zásah do vnitřních záležitostí Venezuely. Pokračující hospodářská válka kapitalistů spojená se zahraničními sankcemi proti Venezuele a jejímu obyvatelstvu, směřuje k další destabilizaci tamní ekonomiky. Iniciativa vyzývající k volbám do Ústavodárného národního shromáždění dne 30. července je svrchovaným právem lidu a jeho legitimní zvolené vlády.

Světová rada míru vyjadřuje touhu mnoha miliónů mírumilovných lidí celého světa, bojujících proti imperialismu, za svět míru a sociální spravedlnosti, aby nové Ústavodárné národní shromáždění otevřelo cesty pro prohloubení změn pro nové úspěchy venezuelského lidu.Světová rada míru odsuzuje vnitřní a vnější síly, které organizují a podporují chaos, ničení a teror. Zvláště se Světová rada míru staví proti pokrytectví vlád Spojených států  amerických a Evropské unie, které mluvíce o „nutnosti demokratických změn“  podporují přímo i nepřímo stejné reakční síly, které měly jejich podporu i během pokusu o státní převrat v roce 2002. Světová rada míru pozvedá svůj hlas nejen k podpoře zápasu lidu Venezuely, ale i dalších národů Latinské Ameriky za právo rozhodovat o směřování svých zemí a být tak pány svého osudu.

Ať žije antiimperialistická solidarita s lidem Venezuely!

Sekretariát Světové rady míru, 25. července 2017

Prázdniny v polovici

„Na oknech stojí misky s malinami, rybízem a meruňkami, na stole jsou krásně zelené okurky, ti šťastní čistí houby“, volně parafrázuji půvabnou knížku Aleny Santarové Káťa, Katrin, Katynka a je tam ještě věta – pozor, uběhla první polovina prázdnin.

Ano, už je půlka pryč, ale kdo by byl smutný, radujme se z toho, co nás ještě čeká. Řekla bych, že počasí nám zatím vcelku přálo, koupaliště byla plná a věřím, že ještě budou, kulturymilovní  občané si užili Smetanovu Litomyšl, rovněž hrady, zámky a další kulturní památky mají otevřeno pro všechny ty, kteří se chtějí seznámit s historií, ale stačí se jen projít nebo projet na kole v okolí bydliště, protože všude je krásně.

A samozřejmě řada hudebních koncertů a festivalů, i když některé už nemají s kulturou nic společného a přesto se konají, zde si kladu otázku proč a pro koho, když se následně řeší řada problémů, ale na štěstí to není hlavní náplň prázdninových dní.

Když si vezmu jen náš okres, máme tu Litomyšl –zámek,Klášterní zahrady, muzeum, v Budislavi  Toulovcovy maštale, Růžový palouček v Morašicích, Svojanov – hrad a působivé víkendové programy, Moravskou Třebovou se zámkem, ve Svitavách parky a stadion s řadou atrakcí, můžeme vylézt na zříceninu hradu Cimburk v Městečku Trnávce, v Poličce rodnou světničku Bohuslava Martinů, v Jevíčku vyhlídkovou věž, a tak bych mohla pokračovat.

A co třeba Macocha, letovický zámek nebo přehrada na Křetince ?

V době internetu není žádný problém najít si pěkný výlet a vyrazit, určitě nemusím nikomu radit, tak jen upřímně přeju krásné prožití druhé půlky prázdnin a nebuďte smutní, budou zase příští rok.

Dočkají se Svitavy zastřešení ?

Stadion ve Svitavách prošel v letech 2008 – 2010 obrovskou změnou díky celkové rekonstrukci a revitalizaci. Slouží nejen sportovcům, ale i občanům města, mají zde své zázemí děti, je prostě odpočinkovým místem, kterým se Svitavy mohou oprávněně chlubit.

Tento objekt však potřebuje k úplné dokonalosti ještě rekonstruovat starou plátěnou tréninkovou halu /což se už děje/ a zastřešit ledovou plochu. A právě zastřešení je, zdá se, obrovským problémem. Ledová plocha je otevřená, je však škoda využívat ji jen v zimě, proto město Svitavy zakoupilo kvalitní umělý povrch, který je vždy po skončení zimní sezóny položen na betonový podklad. Tak se zde může provozovat inlinový hokej, floorbal či hokejbal.

V našich povětrnostních podmínkách je však značně obtížné tuto plochu udržovat, a tak jsme už několikrát žádali o dotaci na zastřešení. Bohužel stále bez výsledků. Když se zdálo, že svítá naděje, angažovala se i poslankyně Květa Matušovská, tak vyměnili ministra školství – ti mají ve své funkci opravdu jepičí život – a zase nic.

Ale protože naděje umírá poslední, 30.června letošního roku byla vyhlášena výzva pro realizační rok 2018, takže bylo jasné, že se Svitavy znovu přihlásí, vždyť jsme získali v roce 2015 titul Evropské město sportu.

Doufejme, že všechno dobře dopadne a zastřešená ledová plocha ve Svitavách bude.

Trapné fobie a obtěžující zlozvyky

Každý máme nějaký ten zlozvyk. Někdo rád čokoládu, jiný kávu a našli bychom spoustu jiných, v podstatě nevinných závislostí. Mnohým se můžeme zasmát, jiné nás obtěžují. Některé však v poslední době zaujaly odborníky. Úplně nový trend je nasměrován v závislosti na telefonech. Sluchátko v uchu a mluvící člověk na ulici, v autě a práci, to už všichni známe. Někteří telefonisté si přidali novou fobii, strach z všudypřítomných odposlechů. Proto před budovami či v jejich uzavřených venkovních prostorách vidíme telefonující lidi, a to ve strachu, aby je někdo neodposlouchával. Tento nový jev je spíše pro zasmání, nežli abychom jej brali vážně. Nejsou však sami. Zdárně jim sekundují kuřáci. Ti nesmí kouřit v restauracích a hospodách, proto kouří a diskutují venku a je jim úplně jedno, že nad jejich hlavami bydlí lidé, kteří by rádi měli otevřené okno, klid a nejsou nadšeni ze stoupajícího cigaretového kouře ani z hlasité diskuse. Ta zvláště o víkendu bývá dlouho do noci. Zákon vyhnal kuřáky z hospod, ale kdo pomůže lidem, kteří chtějí spát a bohužel bydlí v blízkosti restaurací? Můžeme si položit řečnickou otázku, co bude v zimě? Obě skupiny, ať už telefonisté či kuřáci budou mít ztížené podmínky své existence. Že by jim zaměstnavatel či hospodský postavil vyhřívaný stan? Ovšem pozor, ti první by měli opět obavu z odposlechů a ti druzí by řešili problém, zda ve stanu lze kouřit a nepostihne-li je stejné opatření jako v restauracích. Jaké je tedy řešení? Zbavit se svých obtěžujících fobií a zlozvyků a ponechat si jen ty snesitelné pro okolí.