KSČM

Víkendové zamyšlení

„Vlaštovičko, leť, už je na tě čas, listí žloutne, poletuje, po strništi vítr duje, bude brzo mráz …“ kdo by neznal podzimní básničky, které jsme se učili ve škole a které nám každoročně připomínají střídání jednotlivých období.

Pomalu a nenápadně přišel podzim, i když zatím jen tak, aby se neřeklo. Stále je teplo, svítí sluníčko, sice jsme už dvakrát škrabali skla na autech, ale to nevadí, listí na stromech se začíná krásně barvit, dokonce už jsem viděla děti, jak pouští draky, jen ty ohýnky na polích a pečící se brambory se nějak vytratily, prostě, je jiná doba.

Tak tu tedy máme podzimní měsíce, pomalu vytahujeme ze skříní teplejší oblečení, koukáme po nových kozačkách, co kdyby …, ale především si užíváme ještě příjemné dny, pilně pracujeme na zahrádkách, připravujeme je k zimnímu spánku, sklízíme úrodu, řežeme dřevo, no prostě, děláme všechno pro to, abychom byli připraveni, až se zima zeptá. Ale nechci ji přivolávat, právě naopak, kdyby bylo po mém, sníh by mohl napadnout těsně před Vánocemi, vydržet po dobu zimních prázdnin, aby se naše děti vyřádily, a začátkem ledna už by mohlo být zase hezky. To jsou představy, skutečnost bude určitě jiná, ale teď je teď, říjen se nám zatím ukazuje z té lepší stránky, tak ať je takový ještě hodně dlouho.

                                                                       S přáním jen hezkých chvil k Vám přichází podzimní Lída Kružíková

Víkendové počteníčko ke kafíčku

Historický vývoj Sboru dobrovolných hasičů v Sušicích u Moravské Třebové od založení sboru do roku 1945

Od založení obce Sušice byla tato obec stižena mnohými přírodními a válečnými katastrofami. Co se týče přírodních živlů, v obci ponejvíce škodili oheň a voda. Nejstarším doloženým požárem v obci je požár dědičné rychty č.p. 31 na Bartoloměje roku 1687. 5. října 1704 pak hořel statek č.p. 2. Největšího rozsahu však nabyl velký požár na květnou neděli roku 1707, jenž zachvátil celkem pět hořejších statků, které byly všechny spáleny do základů. Oheň v roce 1854 částečně poničil statek č.p. 38, aby své dílo úplné zkázy dokončil tamtéž v roce 1857, po tomto požáru byl statek postaven z kamene úplně nově. V následujících letech pak plameny zachvátily ještě Schafferův statek č.p. 14 (1859), usedlost starosty obce Josefa Huckla č.p. 19 (1890), luční dům Franze Hauslera č.p. 12 (1899) a malý Langův statek (1902).

Ani tyto požáry tehdy nepřiměly obyvatele obce k založení místního hasičstva. K tomuto došlo až po té, co byla obec postižena přírodní katastrofou ve formě povodně dne 2. května 1904, kdy hladina vody dosahovala až k trati Moravské západní dráhy. Kam až voda tehdy sahala připomíná výstupek na jižní venkovní zdi lučního domu č.p. 12, který je dodnes dobře viditelný od mostu ze silnice směrem na Staré Město. V tento den se ukázalo, že v obci chybí jakékoliv zařízení, které by obec a její obyvatele mohlo chránit před ohněm nebo vodou. Po této události dochází k přípravě založení obecního hasičstva v Sušicích. Vedle starosty obce Josefa Heikera (č.p. 18) a nadučitele Josefa Průchy stáli u zrodu sboru Johann Grommes (č.p. 34), Alois Weiss (č.p. 33), Ferdinand Dworschak (č.p. 15), Franz Fischer (č.p. 42) a Franz Langer (č.p. 43).

Zakládající schůze hasičského sboru se uskutečnila 16. října 1904 v místním hostinci. Byl tak ustanoven obecní hasičský dobrovolný sbor s celkem 36 členy. Starostou sboru byl zvolen Alois Weiss, jeho zástupcem Ferdinand Dworschak. Velitelem sboru se stal Franz Fischer a jeho zástupcem Hermann Linhart (č.p. 25). Stříkačce velel Franz Langer a jeho zástupcem se stal Johann Tabery (č.p. 8). Zapisovatelem sboru se stal nadučitel Josef Průcha a funkci zbrojmistra převzal Ignaz Berg  (č.p. 39). Byly ušity uniformy a k hašení požárů pořízena jedna dvoucylindrová pojízdná ruční stříkačka, která byla uskladněná ve sklepních prostorách nové školy (č.p. 65).  

Kromě mnoha pomocných operací v okolních obcích byl sbor nasazen v obci od svého založení do května 1945 jen čtyřikrát, a to když v roce 1905 shořel statek Ignatze Marka (č.p. 30) do základů. Po požáru majitel prodal většinu polností a postavil jen obytný dům s hospodářskými místnostmi pro zahradničení. Dále při požáru domu Franze Huslika (č.p. 6). V roce 1922 vypukl požár ve skladišti výrobny kachlí Aloise Jarmera (č.p. 75). Jarmer tento podnik vybudoval po svém návratu z USA v roce 1919 a po požáru jej opět opustil. Posledním zásahem v obci byl pak za veliké zimy v roce 1929 požár stodoly sedláka a zahradníka Bertholda Kosllera (č.p. 40).

V roce 1929 požádal hasičský sbor obec o stavební místo pro nástrojárnu. Obecní rada se na jednom sezení rady shodla s většinovým souhlasem na stavebním místě v zahradě školy, ale starosta obce a školní rada s několika málo zástupci byli proti odstoupení části školní zahrady. Byla proto povolána dozorčí komise, která po dlouhých debatách rozhodla, že udělí hasičskému sboru část obecních pozemků a k tomu, že přikoupí část zahrady od Otty Tschoppana (č.p. 28). Stavebními pracemi byl pověřen stavitel z Moravské Třebové Josef Svatek. Stavební náklady ve výši cca 18.360 Kč byly uhrazeny z větší části sbírkami a finančním výtěžkem při slavnostech. Obec přispěla 3.000 korun a stavebním místem. Stavba byla dokončena v roce 1930, kdy proběhlo vysvěcení hasičské zbrojnice. S tímto svátkem bylo oslaveno také 25. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Sušicích, a tamtéž ve stejný den uskutečněn okresní hasičský den okresu Moravská Třebová. U tohoto jistě nejhezčího dne Sušické slavnosti obdržel sbor za 25 letou činnost vyznamenání. V té době byl starostou sboru Josef Huckl (č.p. 19), zástupcem Josef Huppert (č.p. 32) a zapisovatelem stále ještě nadučitel Josef Průcha, který se nejvíce podílel při budování sušického hasičského sboru.

V roce 1942 sbor přešel z ručního ovládání hasičské stříkačky na motorové, když obdržel novou motorovou stříkačku DKV, která však do konce války nebyla použita.

Doslov autora

K poválečnému vývoji hasičstva v Sušicích se jistě ještě v budoucnosti vrátím. V současné době probíhá kompletování archivních zdrojů z let 1945 - 2015, u příležitosti 111 let hasičstva v Sušicích. Zbývá mi dohledat a seřadit období let 1946 - 1968.   

Nejen české děti v Norsku

Ministerstvo vnitra ČR informuje ...

TÝDENNÍ PŘEHLED K TÉMATU NELEGÁLNÍ MIGRACE ZA OBDOBÍ 28. 9. - 4. 10. 2015

1.   Počet zjištěných nelegálních migrantů v ČR (včetně vnitrozemí) : 102

2.   Počty zadržených nelegálních migrantů v souvislosti s přijatými opatřeními v České republice k tranzitní migraci: 51

Dle státní příslušnosti:

1.   SYR     - 38

2.   IRQ     - 5

3.   XAB    - 5

4.   AFG     - 1

5.   ERI      - 1

3.   Celkový počet cizinců propuštěných ze zařízení pro zajištění cizinců za týden:  152

4.   Různé, mimořádné události, opatření a trendy v ČR:

·         K zajištění připravenosti Policie České republiky (dále jen „PČR“) k minimalizaci dopadů nelegální migrace z Rakouska a Slovenska na Českou republiku a jako jedno z opatření přijatých policejním prezidentem bylo dne 30. 9. 2015 provedeno cvičení PČR a AČR na základě rozkazu policejního prezidenta č. 186/2015 součinnostní cvičení SEKTOR B.

·         Nejvíce osob přicestovalo z Rakouska (45) a všechny osoby směřovaly do SRN. Mužů bylo zadrženo 28, žen 10 a dětí do 15 let 13. K přepravě jsou využívány autobusy a vlaky (á 20 osob), osobními automobily jelo 11 osob. U 11 osob byla evidována přítomnost převaděče (2 x Švédsko, 1 x Sýrie). 39 osob bylo zadrženo po vstupu na území České republiky v Jihomoravském kraji, 6 osob bylo zadrženo v kraji Vysočina a 6 osob v Ústeckém kraji.

·         Migranti především využívají trasy přes Rakousko do Německa.

• Ministerstvo vnitra web k: Migraci http://www.mvcr.cz/migrace/

   

Výroční členská schůze ZO KSČM č.4 v Moravské Třebové proběhla 6.října.

Na programu bylo zhodnocení činnosti, příspěvková morálka, navrhovaná kandidátka pro krajské volby v roce 2016 i sjezdové materiály. Diskuse se týkala navrhovaných kandidátů / 4 byli přítomni/, hovořilo se o tom, že ne všichni jsou dostatečně známí, každá oblast zná ty svoje, hodnotili se také stávající krajští zastupitelé, což provedla Hana Horská, a hodnotila je všechny velmi dobře.

U sjezdových materiálů byly připomínky zejména ke zkvalitňování činnosti strany. Je stále řada věcí, které je třeba řešit, a VČS k tomu mají napomáhat.

Společná fotografie u tapety, jejíž motiv směřuje vzhůru. Je naším přáním, aby i preference KSČM takto stoupaly.

Stereotypy

Pěstování stereotypů o celých skupinách lidí bývá zcela rutinní součástí propagandy a manipulace. Je zvláštní, kolik takových stereotypů se vynořilo v současné době.

   Dokonce i tak vzdělaný člověk, jako je první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, nedávno prohlásil, že obavy zemí střední Evropy z nezvládnutelné vlny migrantů jsou prý důsledkem toho, že tyto země byly po dlouhé generace izolovány a utlačovány Moskvou, takže nemají žádnou zkušenost s diverzitou.

   Aby mohl něco takového prohlásit, musel zcela zapomenout, že hned tři země západní Evropy se pojistily před tím, aby jim nemohly být kvóty migrantů naordinovány. Je to Dánsko, Irsko a Velká Británie. Zmíněný politik by jen těžko dokládal, že také krajně opatrný postoj těchto tří zemí je dědictvím izolace a útlaku ze strany Moskvy.

   Jeho výrok však dobře zapadá do vlny stereotypů o celých národech, která se Evropou krok za krokem šíří.

   Nejprve byli Řekové šmahem prohlášeni za lidi rozhazovačné a líné. Tomu se mnozí ještě smáli a dávali k lepšímu bajky o národě, který jen lenoší a popíjí ouzo ve stínu olivových hájů.

   Potom se začaly šířit pomluvy o Rusech jako o otrockém národu, který rozumí jen hrubé síle. Ve své imperiální rozpínavosti prý ohrožují své sousedy s holubičí povahou. Tato dvě tvrzení do sebe sice logicky příliš nezapadají, to však není u stereotypů důležité. 

   Pak se začalo mluvit o Maďarech povšechně jako o fašistech. Nikdo si pochopitelně nedal tu práci, aby porovnal intenzitu projevů fašismu v této zemi a v jiných státech Evropy. Z hlediska snadného šíření stereotypů by to nebylo žádoucí.

   No a pak už přišli na řadu Češi coby nositelé viru xenofobie. Spolu s nimi byli z téže charakterové vady obviněni Slováci, kteří byli navíc ocejchováni jako nebezpeční potížisté.

   Pokud bude tento trend pokračovat, lze se obávat, že nakonec zbudou v  Evropě jen dva národy, které jsou zcela v pořádku. Jednak Němci, kteří snad jako jediní nemají sklony k nacismu, a možná ještě Francouzi, kteří jsou zcela imunní vůči povýšenectví.

Rakouské memento

V zemských volbách v Horním Rakousku propadly obě vládní strany a výrazně bodovala ostře pravicová Svobodná strana Rakouska. Rozdíly byly markantní. Zatímco sociální demokraté spadli za jedinou dekádu z 36 na pouhých 18%, rakouští Svobodní vylétli z 15 na více než 30 %. Silně oslabila také Rakouská lidová strana, i když utrpěla ve volbách vítězství.

   Propad obou vládních stran se přičítá jejich neschopnosti adekvátně reagovat na uprchlickou krizi. Lidová strana se nezmohla v kritické situaci na víc než na podivné veletoče.

   Ještě koncem srpna vyhrožovala rakouská ministryně vnitra za tuto stranu Johanna Miklová-Leitnerová svým sousedů, že jim budou omezeny evropské dotace za málo vstřícný přístup k migrantům. O měsíc později tatáž ministryně prohlašuje, že její vláda je připravena na možnost použít na hranicích sílu. Jistě by nebylo správné požadovat za tuto nevstřícnost krácení dotací pro Rakousko. To by bylo z naší strany nesousedské gesto.

   Rakouští sociální demokraté ve volbách ztratili, co se dalo, vinou své pštrosí politiky. V kampani se otázce uprchlíků vyhýbali, upřednostňujíc témata, ve kterých se cítili silní, která ale jejich voliče nezajímala. Nyní se diví, že ztratili hlasy v průmyslových oblastech a že se od nich odvrátili dělníci v jejich kdysi silných baštách.  

   Rakouské sociální demokraty v těchto volbách přestali volit i mladí, k nimž si v minulosti cestičku vždy dokázali najít. Také oni přecházejí do tábora pravicových radikálů.

   Bodovala Svobodná strana Rakouska, která přišla s hesly, proti nimž jsou bývalé výroky již zesnulého Jörga Haidera vzorem politické korektnosti.

   Jak se jeví výsledky rakouských voleb Bruselu? Vše je v naprostém pořádku, jak právě prohlásil jeden z nejpovolanějších, Dimitris Avramopoulos, eurokomisař pro migraci. Odmítl obavy, že nezvládnutí migrační vlny posílí krajní radikály. Pochlubil se, že komise má své jisté, je tady na pět let a nejde jí o opětovné zvolení. "Přestaňte konečně uvažovat o dopadech migrace na politické scény jednotlivých zemí", uvedl tento dobrý muž doslova.

   Za dva týdny proběhnou regionální volby ve Vídni. Podle odhadů vede zatím v preferencích sociálně demokratická strana, na záda jí dýchá s odstupem několika málo procent radikalizující se Svobodná strana Rakouska.

   Pokud by se chtěli rakouští demokraté vůči vlně migrace jasněji vymezit, hrozilo by jim pozastavení členství v rodině socialistických stran stejně jako Ficovu Smeru.     

Zajímavý dvojí metr

V uplynulém týdnu vypukla opět hysterie ohledně bombardování cílů IS v Sýrii ruskými letouny. Bylo nám sděleno, že ti zlotřilí Rusové vraždí syrské civilisty a příslušníky  protirežimních sil vycvičené americkou CIA (CIA i Turecko cvičí a vyzbrojují také IS).

Když pak letouny USA zcela bezdůvodně vybombardují v Afganistánu nemocnici mezinárodní organizace Lékaři bez hranic a povraždí lékaře i pacienty, stačí pouhá omluva a má být vše zapomenuto. Nebude se o tom dále mluvit a jedinými zločinci musí zůstat Rusové.

Terorismus je z mého pohledu nejen výplodem určitého směru některých náboženských směrů, ale ze 60% je výsledkem sžíravé imperialistické politiky zejména USA.  

Putin měl vždy pravdu o Sýrii

Vladimir Putin chápe, co se děje a jak věci vyřešit zodpovědně - přesně opačně než Obamův program nekonečných válek, s hozením svých velkých zločinů na Assada.

V září 2013 New York Times vydal Putinův sloupek, odporující mínění redakce, pod názvem „Výzva z Ruska k opatrnosti“, kde se uvádí: „Probíhající konflikt v Sýrii (ho) vyzval, aby v době nedostačující komunikace mezi našimi společnostmi mluvil přímo. Po II. světové válce byla založena OSN, aby už nikdy odnikud k takové devastaci nedošlo.“ Přesto k ní dochází dál. Zuří nekonečné války. Členové OSN je nikdy nezastavili. Většina z nich se o to ani nepokusila. Příliš mnoho se jich na nich podílelo. Amerika a ničemní spojenci mír a stabilitu odsuzují. (pokračování viz. více)

Světová odborová federace slaví 70 let od založení

Světová odborová federace (SOF, ve světě známá pod zkratkou WFTU) slaví 70 let od svého založení 3. října 1945 na sjezdu v Paříži. Založení SOF bylo významné vítězství obránců proletářského internacionalismu a jednoty mezinárodního dělnického hnutí. Už od svého založení se SOF znatelně liší od předcházejících. Nejvýznamnějším rysem SOF je, že byla otevřená všem, skutečně spojovala, shromažďovala dělníky ne na základě jejich politického přesvědčení nebo příslušnosti k tomu či onomu trendu v dělnickém hnutí, ale na základě jejich třídních zájmů.

(pokračování viz. více)