KSČM SvitavyAktuality

Aktuality

Svitavy oceňují „svoje sportovce“

Svitavy oceňují „svoje sportovce“

(28.2.2018) autor: Lidmila Kružíková

Za přítomnosti poslanců Parlamentu Květy Matušovské a Jaroslava Kytýra se ve Svitavách konal 26.února už 20.ročník vyhlášení nejlepších sportovců, kolektivů, trenérů i sportovních osobností. Zaplněný sál Fabriky tleskal těm nejlepším od malých až po dospělé a bylo to velice příjemné. Když jsem se snažila spočítat, kolik výborných lehkých atletů, plavců, tenistů, volejbalistů a dalších se vystřídalo na jevišti, nechybělo mnoho do čísla padesát.

 

Často se setkáváme s názorem,že mladí sedí jen u počítačů, ale ve Svitavách to není tak docela pravda. Nejenže sportují, ale umísťují se na předních místech v kraji i celorepublikových soutěžích. Jen malou chybičku na kráse oceňování mělo, řada vyhodnocených nedovedla říct víc než jednočlennou větu.

 

Květa Matušovská, tak jak ji známe, s úsměvem předávala ceny, samozřejmě přítomné pozdravila a odpovádala i na otázky moderátora, jak pracuje Sněmovna.

 

V kulturním programu vystoupil Michal Horák, který zpíval svoje písničky,ovšem nemohl si odpustit kritiku minulého režimu, i když v něm nežil.  Sdělovací prostředky jsou pro mnoho mladých v tomto směru „vzorem“. Je škoda, že mnoho i velmi zdařilých akci se neobejde bez takových výkřiků.

 

Obnova a uzdravení - pro koho?

(22.2.2018) autor: Eugene McCartan (autor je generální tajemník Komunistické strany Irska)

Následující fakta mluví o Irsku. Daleko za mořem. Jakákoli podobnost s Českou republikou je čistě náhodná, v naší prosperující zemi roste ekonomika ve prospěch všech…nebo že by…? (Pozn. překl.)

 

Prokapitalistické sdělovací prostředky vytrvale opakují, že irská ekonomika posiluje a že se tak naplno děje po celé Evropské unii. Jeden si musí položit vážnou otázku: Posiluje pro koho, a za jakou cenu?

 

Opakují mantru, že míra nezaměstnanosti klesá. Nezaměstnanost v 19 zemích eurozóny je na nejnižší úrovni za téměř devět let, 8,7 %, oproti 9,7 % v roce 2016. To uprostřed silného ekonomického růstu ve výši 2½ procenta za minulý rok. Ale pod těmito údajně dobrými zprávami je skrytá krutější realita. Od krachu z let 2008–10 jsou po celé EU stále častěji normou časově omezené nebo dočasné smlouvy. To vyústilo v rozsáhlou nejistotu příjmů u desítek milionů pracujících, ale v růst zisků pro zaměstnavatele. Když budu parafrázovat multimiliardáře George Sorose, nikdy nepropásněte příležitosti, jež vám předložila krize, k vylepšení vašeho postavení.

 

Po celé EU pracující zakoušejí růst útoků na tvrdě vybojovaná práva a podmínky a dívají se na legislativu, jež pravděpodobně chrání oslabování a v některých případech úplné zrušení jejich práv. Zaměstnavatelé jsou i nadále neochotní riskovat neomezené smlouvy, jež mohou být nevítanou větší zátěží kvůli přerušování plateb a dalším právním požadavkům. To vede k tomu, co označujeme jako „duální trh práce“, jenž přináší některým pracujícím plné kapsy peněz, obstojné výhody a jistotu zaměstnání, zatímco ostatní jsou odkázáni na nízké mzdy, nejisté zaměstnání a chabé, pokud vůbec nějaké možnosti se prosadit.

 

Španělská vláda v lednu letošního roku oznámila, že rok 2017 byl rekordním ve vytváření pracovních míst, s 21,5 milionem uzavřených pracovních smluv. Ale 19,6 milionu z těchto zaměstnání bylo dočasných.

 

V Itálii největší odborová federace odhaduje, že počet lidí s dočasným zaměstnáním nebo s prací na částečný úvazek, kteří hledají trvalé zaměstnání na plný úvazek, vzrostl v první polovině roku 2017 na rekordních 4,5 milionu. Počet těch, kteří hledají práci na plný úvazek, se od roku 2007 víc než zdvojnásobil, ze 756 000 na 1,8 milionu v prvním pololetí 2017.

 

V Portugalsku byla nezaměstnanost v prosinci 7,8 procenta, nejnižší za osm let; ale jen 34 % pracovních smluv podepsaných v letech 2013-18 bylo na dobu neurčitou na plný úvazek. Od roku 2013 do konce oku 2017 byly podepsány téměř tři miliony pracovních smluv, ale na konci roku 2017 už jich existoval přibližně jeden milion. K oživení portugalské ekonomiky došlo většinou v turistických službách, kde je většinou rozkřížena jen sezónní práce, a ve stavebnictví jsou smlouvy uzavírány jen na dobu provedení konkrétních stavebních projektů. Toto schéma zaměstnanosti se opakuje po celé EU.

 

Oživení platí pro velkopodnikání; zisky jsou vysoké, přídavky výkonným ředitelům jsou vysoké, dividendy akcionářů rostou, zatímco pracující vidí svou životní úroveň trvale klesat, s osekáváním našich práv a s nejistou - až náhodnou - zaměstnaností coby normou, což vede k nejisté budoucnosti. To není dobré pro pracující, pro jejich fyzické či duševní zdraví. Není to dobré pro jejich rodiny ani pro jejich společenství. Naší jedinou možnou obranou je naše síla v množství, vedoucí k posílení organizace, jestli se spojíme a budeme aktivní ve svém odborovém svazu.

 

Staré heslo se vrací k tomu, aby strašilo další generaci: Buď se zorganizujeme a budeme vzdorovat, nebo padneme na kolena a vyhladovíme.

 

Jednání Klubu českého pohraničí ve Svitavách

Jednání Klubu českého pohraničí ve Svitavách

(21.2.2018) autor: Lidmila Kružíková

Okresní organizace KČP je na Svitavsku velice aktivní. Její členové se pravidelně zúčastňují téměř všech akcí,které se konají nejen v okrese,ale i v kraji a republice. Navázali řadu přátelství, o čemž svědčí i to, že na jednání ve Svitavách přijíždějí zástupci sousedních okresů. Nejinak tomu bylo 16.února, kdy se konal Okresní sněm.

 

 

Pozvání přijal předseda Krajské rady KČP Jan Konvalinka a předseda OV KSČM Svitavy Josef Bohatec. V úvodu přednesla Milada Kocourková působivou vlastní báseň na téma Osud člověka, za kterou obdržela poděkování z Prezidentské kanceláře.

 

 

Bohuslav Votroubek, předseda okresní rady, seznámil přítomné s bohatou činností za uplynulé období, zvláště vyzdvihl zdařilou besedu se spisovatelem J.Duškem, účast na Lázku i Svojšicích, Končinách nebo na Dnu veteránů v Ústí nad Orlicí. Nedostatkem je to, že nejsou mladí, kteří by potřebovali znát pravdivou historii, protože škola ani sdělovací prostředky tyto informace neposkytují. Poděkoval za spolupráci OV KSČM Svitavy, ta je na vysoké úrovni, a ocenil Čestným uznáním Josefa Červinku.

 

 

Jan Konvalinka pak pozdravil okresní jednání jménem krajské rady a poděkoval za práci. Josef Bohatec slíbil i do dalšího období úzkou součinnost, rovněž on hovořil o nedostatku mladých a zdůraznil nutnost více se prezentovat ve sdělovacích prostředcích.

 

 

V bohaté diskusi se hovořilo např. o tom, že vzniklo Vlastenecké fórum, ve kterém je zastoupena řada organizací,a jehož cílem je právě pravdivé vysvětlování historie.

 

 

Kriticka se týkala Hraničáře, který má být republikovým časopisem, ale většinu místa má Ostrava, na ostatní kraje a okresy pak už prostor nezbývá. Na J.Konvalinku byl vznesen požadavek, aby v republikové radě projednal zpracování jasného harmonogramu, který byl rovnoměrný pro všechny kraje.

 

 

Velká část přítomných se vyjadřovala ke sdělovacím prostředkům, jejich neobjektivitě, což se projevilo zejména před druhým kolem prezidentské volby, byl kritizován V.Moravec za své působení mezi středoškolskou mládeží, KČP nevěnují pozornost ani deníky, výjimku tvoří pouze Haló noviny.

 

 

Na okrese pracuje rovněž Český svaz bojovníků za svobodu, zaměřil svou pozornost na Vojenské gymnázium Moravská Třebová a podařilo se získat 20 nových členů.Součástí sněmu byly také volby předsedy a zástupců do vyšších orgánů. Staronovým předsedou okresní organizace se stal Bohuslav Votroubek.

 

 

Jak to bylo se střelbou do dělníků za první republiky?

(21.2.2018) autor: Max Olšan, místopředseda MěV KSČM v Litomyšli

Období našeho novodobého samostatného státu – první republiky, jejíž stoleté výročí si letos připomínáme, bylo dobou velkých sociálních bojů. Již první světová válka rozdělila společnost a udělala z mnohých velmi bohaté a z druhých úplné chudáky, po roce 1918 se pak tyto rozpory stupňovaly a výsledkem byl střet zájmů velkého kapitálu a zájmů pracujícího lidu.

 

Avantgardou těchto střetů bylo zejména hornické dělnictvo, které jako první poznalo, kam vedl tehdejší bezohledný systém. Uveďme pro představu údaj z roku 1924, který informuje o tom, že během prvních čtyř měsíců tohoto roku zemřelo při práci 38 horníků. Jejich mzdy byly nízké a nezaměstnanost, zejména po vypuknutí Velké hospodářské krize, byla obrovská. S odbory se zpravidla nevyjednávalo, dělníkům bylo často oznámeno snížení mzdy až o 20% a v případě jejich nesouhlasu byli okamžitě propuštěni z práce. Na podporu v nezaměstnanosti pak velká část z nich neměla nárok. Jednou z velkých a organizovaných demonstrací byla tzv. Duchcovská stávka (1931), při které byli zastřeleni čtyři horníci, a mnoho dalších bylo zraněno.

 

V týdeníku 5plus2 (15. září 2017) jsme se v článku „Tatíček Masaryk v nemilosti“ mohli dočíst, že četníci v Duchcově museli „zasáhnout proti běsnícímu davu bez dnešní moderní výstroje“, což je nesmysl a zbožné přání autora textu. Dělnictvo bylo vždy neozbrojené a ani vyšetřování neuvádí, že by došlo k protizákonnému jednání z jejich strany. Na některých demonstracích navíc většinu zastřelených, zraněných a zmrzačených tvořily ženy. Největší odpovědnost za opakující se přehmaty četnictva na začátku 30. let měl ministr vnitra Juraj Slávik, který byl poslancem Antonínem Zápotockým několikrát usvědčen ze lži. Když obhajoval incident v Košútech uváděl například, že dělníci měli kulomet a připravovali „revoluci“.  Prezident Masaryk se k těmto událostem nechtěl příliš vyjadřovat, od ministra vnitra Slávika však požadoval vysvětlení.

 

Protože v médiích neustále dochází k překrucování historie a v letošním jubilejním roce tomu nebude jinak, uvádíme přehled akcí čs. četnictva, policie a vojska, jež v letech 1919–1935 použilo zbraní proti stávkujícím. Skutečná čísla jsou však o něco vyšší, neboť někteří zemřeli na utrpěná zranění a v pramenech tuto informaci nelze dohledat.  (pokračování viz níže)

 

Proč je nutné rozdělit ČEZ?

Proč je nutné rozdělit ČEZ?

(21.2.2018) autor: Josef Bohatec

V současné době se hovoří o rozdělení firmy ČEZ, ve které stát vlastní cca 70% podíl, na dvě skupiny. První, jadernou, težební, uhelnou a obchodní část, tedy vysoce nákladovou by vlastnil 100% stát. Druhá, distribuční, prodejní, OZE a energetické služby, by měla být v první fázi pod 51% procentní kontrolou státu, tento podíl by měl postupně klesat na cca 25%. Argumentuje se tím, že ostatní akcionáři nynějšího ČEZu, držící nyní cca 30% akcií by byli v nevýhodě při plánované dostavbě jaderných bloků. Pravdou však je, že se nadnárodní kapitál intenzivně připravuje k dokradení zbytkového státního majetku ČR. První vlaštovkou byly akce tzv. Rekonstrukce státu se zveřejňováním smluv u subjektů se státní účast tak, aby se konkurence mohla kdykoliv dostat k obchodnímu tajemství těchto subjektů. A nyní je na řadě ČEZ! Pokud se minoritní akcionáři cítí býti v nevýhodě, nechť svých cca 30% akcií nabídnou k odkupu státu a budeme mít konečně zpět pod plnou kontrolou alespoň energetiku, jako jedno z klíčových hospodářských odvětví, když už jsme pravicovým vládám dovolili rozpustit plynárenství a vodohospodářství v zemi. Myslíte si, že v ČR již není co ke kradení? Ale je, máme tu zmíněný ČEZ, dále LČR, ČD, Budvar, letiště, zdravotnická zařízení atd. O státní pozemky se již téměř postaraly Kalouskovské církevní restituce v období vlády Nečase v občanském nečase a marasmu té doby, ty restituce, které dávno prolomily i Josefínské reformy z dob mocnářství a to zcela vědomě a veřejně, ani ta církev se tím již netají. Takže občane: "Let her go!" do zahraničních rukou, nebo si už konečně budeme bránit, co je naše pro nás a příští generace?

Nebojme se výročí 25. února 1948!

Nebojme se výročí 25. února 1948!

(21.2.2018) autor: Josef Bohatec

Přátelé právě se za zvuku pianisima připravuji na lektorování setkání k 70. výročí oněch únorových událostí roku 1948. Již z upoutávek pořadů na ČT je jisté, že se opět bude démonizovat tehdejší doba a osoby v ní tehdy obsazené, potažmo výrazná většina tehdejších obyvatel ČSR, která tento vývoj přijala s nadšením. Abych mohl, na rozdíl od ČT zachovat opravdu historicky vyvážené, nezaujaté a pravdivé popisy tehdejších událostí, mám tu k ruce následující dobové materiály: Košický vládní program 1944, Soubor znárodňovacích předpisů ČSR 24.10.1945 - 11.7.1951, Benešovy dekrety k odsunu, příděly novým usedlým, včetně originálů Dekretu o vlastnictví půdy a složenek za platby hodnot přídělů, dále Ročenku pro rok 1948 vydanou v prosinci 1947 se zápisky majitelů u kalendářních dnů, ucelené vázané ročníky církevních tiskovin Křesťanská neděle 1933, 1935, 1936 a Publikaci o únorových událostech ve Východních Čechách 1978, Pochopitelně mi nechybí rozměrná Kronika Lidovách milicí svitavského TOSu včetně fotografických částí z let 1948 -1989 a dobová ústavní legislativa. Dále Přehledy oficiálních statistik o ekonomické výkonnosti jednotlivých odvětví a stavu životní úrovně obyvatelstva ČSR, ČSSR, ČSFR 1950-1992, Zprávu SB a MMF o stavu ČSSR 1990. Proč jdu až do roku 1933? Pominu-li revoluční vývoj po událostech VŘSR v pvrní válkou rozvráceném světě, logicky se musím zastavit u následků velké hospodářské krize pro tehdejší světové dění, zastavit se na návštěvu v Itálii, Německu, Španělsku, Mexiku atd., kde tehdy probíhaly boje za změnu směřování tamních společenských řádů, většinou za použití hrubé síly a krveprolití, exkomunikace věřících komunistů z katolické církve. Stavět musím i v tehdejší ČSR, kde probíhala státem organizovaná střelby do civilního obyvatelstva. Mnichov 1938 a zrada Západu, 14. a 15.3.1939, Protektorát a Slovenský štát. Rok 1944 byl pak ve znamení blížícího se osvobození, ve střední a východní Evropě majoritně Rudou armádou. Vstup prvních čsl. představitelů na osvobozené území (generál Hasal) a Košický vládní program, formulující nové uspořádání osvobozené vlasti, bořící prvorepublikové národnostně nevyvážené státní zastoupení a zřízení. Květen 1945 a návrat E. Beneše do Prahy, vypořádání se s nepřátelskými osobami dle dohody vítězných mocností, postupné osidlení pohraničí a s tím spojené demolice pustých tamtéž, volby červen 1946. Všech 20 znárodňovacích předpisů. Změny na Noskově MV ČR (propuštění 13 velitelů SNB), demise části Gottwaldovy vlády a její doplnění, posvěcené E. Benešem, proběhlé přesně dle ústavního pořádku tehdejší ČSR. Vznik LM k zamezení plánovaných akcí části buržoazie k ozbrojenému návratu k předmnochovským poměrům, bránící se právě znárodňovacím předpisům, za vydatné podpory zejména katolické církve. Události Února 1948, se pochopitelně nemohly líbit tehdejším představitelům kapitalistické cesty a také jak jinak, i mnohým národním správcům, kteří se k propůjčenému majetku chovali tak, jako by to byl jejich vlastní. Mluvit o Únoru 1948 jako o převratu je naprosto stejné jako převratem nazývat Listopad 1989, v obou případech se národ většinově rozhodl pro změnu směřování na základě zejména negativního vnímání doby před každou z těchto událostí. Stejně jako si část excesů 50. tých let většina lidí nepřála, stejně tak si většina lidí nepřála část excesů 90. tých let. Statistické údaje i samotná Zpráva SB a MMF z roku 1990 však dávají jasný signál celému světu, že tehdejší události byly ku dlouhodobému prospěchu drtivé většiny tehdejšího obyvatelstva a z výdobytků tohoto dlouhodobého vývoje žije kapitalistická ČR z části prakticky dodnes, a pokud si jej nenechá dokrást, ještě chvíli bude. Nebojme se proto 25. února 1948, spíše se bojme o ty, kteří tehdejší ekonomický státní majetek svou poctivou prací vytvořili, o ty, kteří místo díků za celoživotní práci žijí s nízkými penzemi a je jim doporučováno mnohými nezodpovědnými, aby radší k volbám nechodili, nebo nejlépe umřeli. I vy mladí budete jednou staří a na vlastní kůži poznáte obraz toho, jak vychováte své potomstvo.
Přeji hezké prožití únorových dnů roku 2018 se všemi událostmi, které přinesou. Váš Josef Bohatec.

KSČM v mediích!

(15.2.2018)

Stanislav Grospič (KSČM), předseda mandátového a imunitního výboru PS PČR, bude dnes 15. 2. 2018 od 20.55 hostem pořadu Duel Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. Proti němu vystoupí Radek Vondráček (ANO), předseda PS PČR.

 

 

 

 

 

 

 

Svaz důchodců České republiky, městská organizace Polička

Svaz důchodců České republiky, městská organizace Polička

(15.2.2018) autor: Jaroslav Koráb, předseda MO SDČR Polička

Naše organizace působí již 8 let v našem městě. Postupně se rozrůstá členská základna, v současné době máme již zapsáno více jak 250 členů.  Vyplývá z toho, že činnost a zaměření programu dává možnost uplatnění a využití vlastních zájmů občanů v jejich rozličné aktivitě. Program činnosti organizace vychází z připraveného plánu na základě námětů a návrhů komisí, výboru i jednotlivců. Vycházíme z potřeb a zájmů členské základny.

 

Díky dobré spolupráci s vedením města a jeho finanční podporou můžeme zajistit i některé náročnější akce. Rovněž je dobrá spolupráce se všemi kulturními zařízeními, které nám umožňují uskutečnit besedy, přednášky, schůzovou činnost a další.

 

Mezi významné akce mimo jiné patří kulturní akce k MDŽ, besedy s vedením města. Je potěšitelné, že na tyto akce díky spolupráci s SVČ, tato nám dokáže připravit

 

program i se sto účastníky.

 

V oblasti vzdělávání pořádáme odborné přednášky a besedy se zaměřením na 

 

zdravotnictví, právní oblast, sociální, finanční a některé další ze zájmových činností

 

jako včelařství, sport a jiné.

 

Věnujeme se také turistice za poznáním zajímavých míst v blízkém okolí, například naučné stezky, návštěva letiště, Dům na půl cesty v obci Květná, naučná stezka ve Svitavách.

 

Věnujeme velkou pozornost i sportovní činnosti, každým rokem pořádáme naše 

 

sportovní hry, za účasti důchodců některých měst našeho kraje. Samozřejmě se účastníme celostátních sportovních her, náš sportovec důchodce František Svoboda přivezl v minulém roce zlatou medaili z Frýdku - Místku. Pořádáme turnaje v kuželkách, bowlingu, stolním tenise a další.

 

 Pro zdraví důchodců pořádáme ozdravné pobyty ve Velkém Mederu, koupání v termálních lázních ve Velkých Losinách.

 

Pro naše členy pořádáme během roku zájezdy s pestrým zaměřením, v roce 2017

 

bylo 17 akcí, účastníci se podílejí na finančních nákladech.

 

Nesmíme opomenout dobrou spolupráci s více, jak 30 firmami na které se obracíme 

 

o případnou pomoc při zajišťování některých akcí.

 

Ne všechno vidíme my důchodci, že je v pořádku např. snižující se poměr důchodu k 

 

současným průměrným příjmům, otázky dopravy možnosti slev, městské dopravy pro starší důchodce zdarma, mnohé další otázky např. chybějící větší klubové zařízení pro starší občany v našem městě.

 

Budeme se podílet na akcích k 100 výročí vzniku naší republiky a přejeme všem

 

život za stálých mírových podmínek.

 

Veřejný zájem dostal od vlády zelenou

Veřejný zájem dostal od vlády zelenou

(15.2.2018) autor: Květa Matušovská, poslankyně P ČR

Dlouhodobě jako strana usilujeme a voláme po zjednodušení legislativy u dopravních staveb. V minulém volebním období sněmovna projednávala zákony k tolik potřebným změnám pro zrychlení a zjednodušení procesů souvisejících s přípravou staveb, výkupy pozemků, posuzování vlivu na životní prostředí a vydávání stavebních povolení. Konečná podoba přijatých novel zákonů bohužel zavedla pouze dílčí úpravy a změny bez zásadního zjednodušení a zkrácení lhůt pro přípravu a realizaci jednotlivých dopravních projektů. I proto jsme uvítali, že Ministerstvo dopravy vytvořilo pracovní skupinu, do které poslanecké kluby nominovaly své zástupce a po třech schůzkách, kde si jednotlivé strany vyjasnily své priority, vznikla po shodě napříč politickým spektrem tato novela zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, kterou spolupodepsali poslankyně a poslanci napříč politickým spektrem. Pod tímto návrhem najdeme i jména poslankyně Květy Matušovské, Leo Luzara a Zdeňka Ondráčka.  Tato rychlá novela má zásadní význam na přípravu a především na realizaci dopravních staveb, nad kterou je jak politická tak odborná shoda a překlápí stávající zákon do podoby zákona o liniových stavbách. Koncepční změna tohoto zákona jako celku má upravit a sjednotit postupy ve správním řízení ke schvalování staveb. Zavádí institut předběžné držby tzn. zjednodušeně řečeno, že by tato novela měla pomoci s urychlením výstavby dálnic, silnic I. třídy a železnic. Uvedené změny jsou inspirovány německou legislativou a stejně jako v Německu nebude mít dopad na všechny stavby. Součástí novely jsou vyjmenované prioritní stavby, kterých se novela bude týkat. Dále řeší vstupy na pozemky při přípravě staveb, navýšení úplaty za věcná břemena. Zavádí speciální stavební úřady pro posuzování sporů při výkupu pozemků na krajských úřadech. Nedokončené majetkové vypořádání nebude nutnou podmínkou pro podání žádosti k povolení liniové dopravní stavby. Jestliže se však nepodaří od majitele vykoupit pozemek, nastane fáze vyvlastňovací a investor nebude muset čekat na výsledek řízení a bude smět zahájit práce na jednotlivých dotčených pozemcích. Tím odstraníme současné spekulativní jednání některých vlastníků pozemků. Díky všem těmto změnám by mělo dojít k rychlejšímu plánování a výstavbě dopravní infrastruktury v ČR. Vláda dala minulý týden poslaneckému návrhu zelenou. Uvidíme, jak se k tomuto návrhu postaví jednotlivé poslanecké kluby, které byly u vyjednávání. Někteří poslanci už avizovali, že budou podávat pozměňovací návrhy.

 

Nová kniha o Smetanově Litomyšli se některým občanům nelíbí, byla prý napsána na objednávku

(12.2.2018) autor: Max Olšan, místopředseda MěV KSČM v Litomyšli

U příležitosti 60. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl byla vydána nová publikace mapující jeho počátky. Autoři Martin Boštík (Regionální muzeum v Litomyšli) a Stanislav Vosyka (Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli) na základě nově objeveného archivního materiálu čtenářům podávají svědectví o tom, že první ročník je možné datovat již k červnu 1946, kdy v Litomyšli proběhly dva koncerty České filharmonie s dirigentem Rafaelem Kubelíkem a to pod názvem Hudební slavnosti Smetanova Litomyšl. V knize je zároveň zdůrazněno, že na organizaci „prvního“ ročníku se nepodílel Zdeněk Nejedlý a nebyl ani účastníkem slavností.

 

Martin Boštík se pro iDnes vyjádřil následovně: Vznik festivalu bývá tradičně dáván do spojení se Zdeňkem Nejedlým a rokem 1949. Nejedlý měl jistě zásadní vliv na to, čemu bychom mohli říkat druhý počátek festivalu v roce 1949 a následné udržení festivalové tradice, nicméně rozhodně nebyl tím, kdo inicioval a zaštítil první ročník konaný v roce 1946. Nato reagoval v litomyšlské Lilii Jan Pavliš, který stejně jako Jindřich Lněnička (autor knihy 50 ročníků Smetanovy Litomyšle), považuje slavnosti v roce 1946 pouze za předzvěst skutečného festivalu, mohlo by se tedy mluvit nikoliv o ročníku prvním, ale nultém a to i vzhledem ke skromnějšímu pojetí celé akce. Pisatel dále obvinil autory publikace, že psali na objednávku a jejich cílem bylo vyloučit osobu ZN jako zakladatele festivalu. Ještě v témže čísle Lilie si mohli čtenáři přečíst reakci autorů, kteří požadují omluvu, ale i Jana Pikny, ředitele festivalu.

 

Nutno uvést, že kniha jistě přehodnotila některé dosavadní poznatky, ale v médiích jsou tyto informace značně zjednodušeny a vyvolávají odpovídající reakci občanů. V závěru publikace se totiž autoři zamýšlí, kam skutečně klást první ročník festivalu a naznačují, že oslavy v červnu 1946 nemají žádný vztah k prvnímu ročníku v roce 1949. Tehdy zásluhou ministra Zdeňka Nejedlého vznikl plnohodnotný festival, jehož jubilem si letos připomínáme.

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena